Test a text: Honza Žlábek, foto Petra Veselá
Sedíme v děčínské dukárně u Ondry Metely na kafi a řešíme nějaký detaily ohledně Enduro Adventure Challenge, kterou pořádáme v červnu.
Pro mě, jako někoho kdo jezdí v terénu na dvouválu, byl problém nevšimnout si na showroomu stojícího Tuarega. Kluci už řeší jen nepodstatné detaily, tak se jdu trochu vyvětrat ven a za budovou jsem okukuju nakládací rampu. Koukám na sockosítě na hashtag #aprilia660tuareg a nikde žádný příspěvky o Tuaregu v terénu. Jdu dovnitř a povídám Ondrovi ,,Hele. Mě asi něco napadlo… Tam za barákem je nakládací rampa a ty tady na prodejně máš motorku na který ještě nikdo pořádně nejezdil… Pojd' ,natočíme něco na instáč.,,
Ondra bez mrknutí oka souhlasil a já na Tuaregu s nulou na tachometru skákal z nakládací rampy. Asi to Ondru přesvědčilo, protože o dva týdny později ho mám půjčeného na celý víkend.
Silničních testů bylo už napsáno mraky, tudíž nemá moc cenu se zatěžovat tím jak je naladěný motor a kolik kafe italové vypili během vývoje, ale neodpustím si pár údajů. Motor má 79 poníků při 9250 otáčkách a 60Nm při 6500. Suchá váha je 187 kilo a s 18ti litrovou nádrží a náplněma by to mohlo dát kolem 203 kilo pohotovostí hmotnosti. Aprilia má rozměry bezdušových kol 90/90R21 a 150/70R18, ostatně jako všichni kdo to myslí s terénem trochu vážně. Plusové bodíky Tuareg sbírá v oblasti plně nastavitelného podvozku, jelikož má zdvihy vpředu i vzadu 240mm. To znamená, že oranžádě nebude stíhat jenom ohledně vesmírného divno-designu, ale právě i podvozkově. Stavbou je motorka velmi povedená. Celá podsedlová část je štíhlá, sedátko jednodílné, pod ním praktická madélka. Stupačky jsou po odstranění gumových zbytečností plochou dostatečně velké. Zadní brzda jde s dobou, takže nejde výškově nastavit, ale kucí italský přece jen zapojili hlavu,takže část na kterou se šlape se dá odšoubovat a otočit, takže zvednu pedál asi o cent'ák výš. Ergonomicky jsem měl problém jen s výškou řídítek, protože s mými 180ti centimetry jsem si připadal jako na čopru. Nejspíš jenom nejdu s dobou a zabedněně odmítám jízdní pozici na lego panáčka, kdy se mu na motorce sice pohodlně stojí, ale technicky je to úplně blbě.
Jelikož jízdu po silnici považuju za nutné zlo a nejdál dojedu maximálně na Šumavu, nedokážu úplně ocenit hrazdu pro navigaci a USB port, ale představivost mám, takže v alternativním vesmíru bych to při dlouhých toulkách ocenil. Kapitola sama o sobě je elektronický plyn. Jasně, chápu, lanko je lanko, ale plyn s pot'ákem výrobci umožňuje jen za pomocí softwaru udělat pohádkovou výbavu. Takže klasika. Televize místo tachometru, čtyři jízdní režimy, tempomat, nastavitelná kontrola trakce nebo i možnost nastavení brždění motorem. Z hlediska nastavení není nic otravnějšího, než když si povypínáte všechny asistenty, vypnete klíček a můžete všechno klikat znova. To tady nehrozí. Tuareg si to pamatuje. ABS jde klasicky vypnout jen na zadek a upřímně jsem tak jezdil celý víkend, bez potřeby ho vypínat komplet. Na předku jsem ani jednou nepocítil, že by mi ABS do brždění nějak kecalo.
Zapnu zapalování a naskočí logo Aprilia a #bearacer. Naklikám OFFROAD mód, vypnu v menu komplet trakci. Mimochodem tlačítko změny jízdních módů je v místě kde bych čekal startér, takže poprvé místo startování měním jízdní režimy, ale to je čistě o zvyku, jako blinkry na staršich BMW. První osahání bylo jen v rámci natáčení testu. V technických pasážich oceňuju lankovou spojku, která jde krásně na dva prsty a když jde do tuhýho, tak to jde i jedním prstíkem. Motorka je vyloženě drobná a počátěční obavy z nádrže umístěné nahoře jsou ty tam. Tuareg se vodí vyloženě hezky a v pomalých pasážích pomáhá to, že má motor spodek a motor při drobném zaškobrtnutí hned nechcípne. Po motorce chci v terénu jen pár věcí a jedna z nich je dost specifická. Jedu dejme tomu šedesát a přede mnou je díra jako kráva. Jít na brzdy je pozdě a nezbývá než zkusit přizvednout předek. Tohle Tuareg umí. Neříkám, že to jde jen plynem, chce to spojčičku a trochu tělesnýho pohybu, ale jde to. Není totiž nic příjemnějšího, než když se nic nestane a já vymetu díru v plné rychlosti. To pak ráfky, podvozek a kotníky velmi pěkně děkují.
V něděli beru Aprilii do Milovic, kde je toho trochu víc na ježdění. Dokonce mě i napadlo si podfouknout gumy na jedna šest, aby ty pseudoterénní Pirellky trochu držely. Zadní tlumič už mám na předpětí přitvrzený od včera, tak jdem zase na to. Vlhké Milovice chvílemi připomínají drift simulátor, ale Tuareg se dá díky úzký stavbě v místě kolen vodit bez zbytečného hamtání na zem. Vyjedeme mimo zalesněnou část, kde je to alespoň trochu vysušené od březnového sluníčka. Dá se to tu roztáhnout víc než na trojku a konečně jde trochu načíst podvozek. Jasně, ani zadní centrál ani přední Kayaby nejsou všespásný, ale co nedohoní výkon samotných tlumičů, zachraňuje 240mm zdvih. Motorka mi za celou neděli nešla do takových těch hnusných dorazů, kdy je to o kotníky a když se s Aprilkou trochu sžijete, dáte do toho trochu pohybu a najdete si společnej ,,flow,, ,tak je to pecka poježdění. Bylo taky pár možností Tuarega otevřít do plnejch, kdy se v tom zhruba v šesti něco probudí a pak se dějou věci, když je zrovna třeba. Když nepočítám ztrátu adheze přední gumy, tak mě Tuareg za celý víkend vypekl jen jednou, když se mi na sérii děr asi v 70ti rozpantovaly řídítka ze strany na stranu. Bylo to ale v době, kdy jsem měl vpředu nafoukáno přes dvě atmosféry a na nastavení vidlice jsem ani nehrábnul.
V kategorii lehkých dvouválců byly v roce 2021 jen dvě motorky. Teneré 700 a 890 Adv R. Mezi nimi byl ohromný cenový rozdíl a tomu odpovídala i výkonnost obou motorek. Pro rok 2022 k nim přibude Norden a právě Aprilia Tuareg 660, která dokonale vyplňuje mezeru mezi sedmistovkou a osmdevade. Motorka má v sérii velmi dobrou výbavu a to, jaké na to kdo navěsí kufry, padáky nebo kryty rukou je už hodně o osobních preferencích. Motorově se nedá s 890 moc srovnávat, ale rozhodně to není žádná zdechlinka. Podvozkově je na tom velmi dobře a docela by mě zajímalo,jak by se na ní jelo, kdybych měl víc jistoty se zubatějšíma pneumatikama. A stavbou? Tam se italové předvedli, protože ergonomicky a váhově vytvořili něco, co může bezesporu sebrat zákazníky jak Yamaze, tak KTMce a to je po více než desetileté pauze od smrti Pegasa velmi dobrej výkon.
Děkujeme Profi-Moto Děčín za zápůjčku stroje
 |
+ nízká hmotnost + dobrý enduro potenciál + plně nastavitelný podvozek + ergonomie
- kvalita zpracování - cena příplatkové výbavy |
