Nová emisní norma pro motocykly Euro5+ přinese mnoho změn, které prodraží stávající stroje. Ty by se měly projevit zejména v elektronice. Pro výrobce je to ovšem stále strašák, protože má nedořešené všechny specifikace.

Jak jsem si již zvykli, každá nová emisní norma je hřebíčkem do rakve mnoha modelů motocyklů. Nově připravovaná norma Euro5+ naštěstí necílí na další snižování jejich emisí. Přesto se výrazně projeví v jejich konstrukci.

Eurem 5+ budou postiženy všechny motocykly vyráběné od roku 2024. Od roku 2025 ho ovšem budou muset plnit i dříve homologované motocykly. Zásadním novým prvkem je měření emisí motocyklu. Údaj o emisích motocyklů v současné době vychází z matematické formule, vycházející z naměřené spotřeby. Nově budou emise měřeny přímo v provozu na jedoucím motocyklu, během předem stanovené trasy a dle definovaných podmínek. Aktuálně musí výrobce garantovat plnění emisí po ujetí 11000, 25000 a 35000 kilometrů. Nově budou muset tyto kilometry výrobci na motocyklu opravdu reálně najet a nebude možné životnost katalytického systému a jeho účinnost pouze matematicky projektovat. Může se tak stát, že někteří výrobci budou muset přepsat technické údaje, protože laboratorně naměřené hodnoty se mohou značně lišit od reality. Alternativa k reálnému měření bude i kombinace stávajícího i nového stavu. Výrobce bude moci absolvovat půlku stanovené trasy a měření a druhou polovinu bude moci najet na testovací stolici a do výsledků zohlednit údaje sesbírané z první půlky reálného testu.

Výraznější změny budou muset přijít v elektronice, které Euro5+ nově ukládá povinnost kontrolních mechanismů. Typicky, funkčnost primární lambda sondy (systému měřícímu množství kyslíku ve spálené směsi) bude muset být ověřována sekundární lambda sondou. Systém sekundárního vzduchu bude muset být ověřován dalším čidlem sekundárního vzduchu. A tak podobně. Motocykly budou muset být vybaveny sekundární úrovní diagnostiky, která zajistí snížení výkonu motoru (spadnutí motoru do nouzového režimu) v případě, že se jakékoliv naměřené hodnoty začnou lišit více, než bude stanovené schéma. To že se hodnoty liší bude muset být indikováno na přístrojovém panelu.

Celý systém bude muset být značně citlivěji nastaven než je tomu u současné Euro5. Pro uživatele to znamená, že se může stát, že na něj bude častěji blikat oranžová kontrolka motoru, či jiná otravná servisní hláška, kdykoliv se motocykl nadechne nedobrého vzduchu. Taktéž je možné, že budou motocykly častěji padat do stavu nouze a bude nutné jejich elektroniku restartovat, aby se z něj dostaly ven. Naštěstí pro všechny, nová emisní norma Euro5+ se nijak dramaticky nedotkne motorů jako takových, takže by se neměla opakovat situace, že výrobci byli nuceni opouštět výrobu dobrých motorů, protože neplnily zpřísněné emisní normy.

Největším strašákem na výrobce jsou nové hlukové limity. Ty jsou v Euro5+ stále nedořešené, protože v prvotním návrhu bylo, že by se měly snížit na 74 dB(A). Hodnota 74 dB(A) je přitom zhruba jako hluk myčky nádobí. Evropská asociace výrobců motocyklů proti tomu silně protestuje. Předložila Evropské Komisi několik studií hovořící o tom, že je v technických silách výrobců snížit hluk o 2 dB(A) - (na polovinu současného stavu), ovšem je prakticky nemožné snížit o 5 dB(A). EU ovšem původně požadovala snížení hlučnosti motocyklů o celých 6 dB(A) na hodnotu 74, čehož vlastně není schopen docílit ani jedoucí elektrický motocykl. Proto je otázka hlukových limitů v připravované normě Euro5+ stále nedořešená a pro všechny výrobce motocyklů je to nedořešený strašák.