Podvozek

Ténéré 700 jde v krocích svých předchůdců. Alespoň co se zdvihu odpružení týče. Podvozek byl v podání Yamahy trochu oříšek, protože běží po světě zprávy, že ho Yamaha na základě negativní zpětné vazby testovacích jezdců musela kompletně předělat. Trochu se k němu vyjádřil vedoucí projektu, Takushiro Shiraishi, který mimochodem stál i u zrodu modelu XT 660 R:

"K dlouhé cestě vzniku nové Ténéré byly dva důvody. Všichni dlouho věděli, že vedle MT-07 se bude se stejným motorem konstruovat terénní motorka. Naše oddělení ale má jen omezené lidské zdroje a před Ténéré bylo mnoho modelů, které měly prioritu. To je první důvod."

"Druhý důvod spočíval v tom, že jsme shledali, že projekt se stal pro nás velmi složitý. A to zejména stran podvozku. Chtěli jsme motocykl zábavný na silnici a zároveň zábavný v terénu. Jak chcete uskutečnit tento zázrak, udělat stroj zábavný v obou disciplínách? Je to vážně velmi složité. Když vidíte jiné stroje, například KTM - ta je možná úžasná v offroadu. Ale na silnici je únavná a stresující. Podívejte se na Africu Twin. To je opravdu dobrý a komfortní motocykl na silnici. Ale v offroadu je to s ní náročné. Je příliš těžká a ergonomie je spíše turisticky orientovaná. Je tedy složité najít správnou rovnováhu. Nebo je to o kompromisech."

"Složitost celé věci spočívá v tom, že je obtížné navzájem srovnávat terénní a silniční stroj. Potřebujete pevný rám a zároveň potřebujete nízkou hmotnost. Pak potřebujete najít správný poměr mezi mrštností a stabilitou motocyklu. Je snadné vyrobit jedno, nebo druhé. Umíme vyrobit mrštný stroj, který ale bude zase nebezpečný na dálnici za vysokých rychlostí. Vyzkoušeli jsme veliké množství variant. Změn úhlů řízení, výše krku řízení, délku kyvné vidlice, velikosti rozvoru...."

"Do toho se potřebujete vejít do nějaké rozumné ceny. A my jsme se nakonec vešli."

Yamaze se to do jisté míry povedlo. Do jisté míry. Hned po rozjetí je cítit, že stabilita zvítězila nad agilitou a motorka není tak obratná, jak by člověk od endura očekával. Jenže Ténéré 700 je cestovní enduro a slovo "cestovní" má jasnou převahu. Hned na první pokus mi to dokázala na dálnici, když jsem zařadil šestý převodový stupeň a držel plný plyn. Stroj zrychloval k hranici těsně pod 200 kilometrů v hodině a přestože jsem měl na motorce pověšené kufry, i na této své maximální rychlosti byla Ténéré neuvěřitelně stabilní. Ruku na srdce - KTM by mohla Yamaze závidět, protože její nadlitrové adventure modely rozhodně takto stabilní nejsou.

Druhá strana mince spočívá v agilitě, kde se mince obrací. Příliš stabilní Ténéré klade o něco vyšší nároky při změně směru. Ne, nikoliv veliké - je agilnější než třeba Super Ténéré 1200, ale přece jen je v řízení pomalejší, než přímí konkurenti. Pokud se pohybujete pouze po silnici, zřejmě vám to ani nepřijde. Pokud přijde na offroad, může vám stroj přijít jako jízdně náročnější a shledáte, že od podvozku vám jde k řídítkům trochu méně informací, než byste čekali. 43-milimetrová přední vidlice Kayaba není plně nastavitelná. K nastavení je potřeba vzít do ruky šroubovák, kterým na horní straně tlumičů můžete nastavit odskok kola. Po vyndání gumových záslepek odspodu vidle se dostanete k podobným šroubkům, moderujícím úroveň útlumu. Možnost nastavit předpětí pružin chybí.  I když jsem se snažil odskok kola nastavit na nejtvrdší úroveň, nešlo se zbavit gumového pocitu a při přejezdu šikmých kolejí trochu chyběla jistota.

Zadní centrální tlumič od stejného výrobce disponuje kompletní nastavitelností. Tedy nastavením předpětí pružiny, úrovní útlumu a odskoku kola. Odezva zadku je komfortní, ačkoliv celé zadní tlumení je trochu poddimenzováno. Proběhlo několik skoků a zadní odpružení, při továrním nastavení, šlo na dorazy, když přednímu zbývala ještě tlumící rezerva. Vzhledem k tomu, že i zadní tlumič je nastavitelný, není to nic, co by nebylo možné seřídit a najít tu správnou rovnováhu. Rozhodně by mu ale slušelo pár centimetrů útlumu, které by daly stroji více enduro šmrncu.

Brzdy

...dodala italská společnost Brembo. Na první pohled vypadají stejně, jako brzdy na 12 let starém modelu XT 660 Z Ténéré. Na druhý pohled také a to proto, že se jedná o stejné brzdové třmeny. Axiálně ukotvené dvoupístkové třmeny jsou lehčí, než masivní radiální brzdiče, které najdeme třeba u KTM 790 Adventure. A překvapivě, brzdí stejně dobře, jako moderní třmeny KTM. Solidní brzdný účinek, nižší cena a nižší hmotnost - v tomto bodě našla Yamaha rovnováhu naprosto dokonale. Plovoucí třmeny se zakusují do plovoucích kotoučů a tato kombinace dodává parádní výkony. A bude dávat i v budoucnu, až bude mít stroj pár desítek tisíc kilometrů na tachometru.

Zadní brzdový třmen má na svědomí také Brembo. Jeho provoz je stejně jako u předních třmenů zcela v pořádku. Brzda není kousavá a je příjemně kontrolovatelná.

Pokračování testu ---> Ergonomie, zpracování a zhodnocení