Co se Yamaze nedá rozhodně upřít je fakt, že marketingovou auru kolem této motorky vybudovala velmi rozsáhlou. Tisíce koupěchtivých fanoušků čekaly na jakékoliv oficiální informace až se dočkali.
Yamaha představila první nástřel toho jak bude Tenere vypadat už v červenci 2014 jako Yamahu T7. Dnes je listopad 2018 a zdá se, že firma tak dlouho tahala králíka z klobouku, až ho vytáhla mrtvého. Dnes totiž byly zveřejněny oficiální informace o tomto modelu a nejen v odborných kruzích zaznívají rozporuplné reakce. Na představení Tenere jsem dokonce od někoho zaslechl, že Yamaha spáchala vraždu Tenere v přímém přenosu. Proč tomu tak je?
Yamaha T7- karbonový koncept z července 2014
Jedno známé přísloví říká, že veliká očekávání přináší veliká zklamání. A přesně to potkalo fanoušky tohoto modelu. Fanoušci očekávali (a Yamaha je v tom neustále utvrzovala), že nová Tenere bude ultimátní cestovatelský stroj, s kterým se můžete klidně pustit na delší cestu. Najmula nejznámější jezdce rally a endura po celém světě, aby s nimi natočila dechberoucí videa, která mají budoucí majitele utvrdit v tom, že tento stroj má potenciál zdolávat jakýkoliv terén. Realita vyplývá z technických specifikací, které byly včera oficiálně uveřejněny. Zkusme se jimi trochu probrat část po části.
Motor
Motor byl již od začátku jasný. Model CP2 byl již od začátku vychvalovaný pro lineární zátah, kultivovanost a silný kroutící moment. Yamaha říkala, že pro Tenere bude motor dále upraven, aby ještě lépe vyhovoval specifickým podmínkám enduro ježdění. Jenže ouha - technické specifikace jako by z oka vypadly silniční Yamaze MT-07 z roku 2014. Výkonostní parametry jsou zcela stejné a tak se zásahy možná jen odehrály na ozubeném kolečku prvního převodového stupně. Posoudíme až se na stroji projedeme.
Rám
Původní Yamaha T7 měla rám z kombinace oceli a hliníku. Jednotlivé části na sebe byly šroubovány a hliníková sekce dávala stroji úsporu hmotnosti. Tenere 700 si adoptovala horní rám ze silniční MT-07 u kterého Yamaha říkala, že byl zesílen aby zvládl offroad zátěž. Zbytek již ale není hliníkový a šroubovaný, ale z lisovaných plechů s vyztužujícími trubkami. Ocel je těžší než hliník a stroj nabral kila navíc.
Podvozek
Zveřejněmé infomace hovoří o zdvihu odpružení 210 mm vpředu a 200 mm vzadu. Což jsou hodnoty shodné s 10 let starým a dnes již neprodávaným modelem XT660Z Tenere z roku 2008. A což jsou hodnoty ještě horší, než měla původní Super Tenere 750 (235 a 215 mm) a to ani nemluvě o očekávaném konkurentovi ze stáje KTM (240 a 240 mm). Podvozek navíc je jen částečně nastavitelný, kdy předek má pouze odskok a útlum a chybí mu předpětí pružiny. U zadního tlumiče je situace ještě horší - tam specifikace hovoří naopak pouze o předpětí pružiny. Chybí jak nastavení odskoku, tak útlumu. U zadního tlumiče je ale možné, že prvotní informace Yamahy nejsou úplné a firma je ještě doplní. Přední vidlice u kterých Yamaha píše že mají "dlouhý zdvih" jsou navíc o průměru pouhých 43 mm, což je u endur číslo nevídaně malé, protože takového ouzké vidlice se dávaly tak před deseti roky a ne v roce 2019. Vidlice o průměru 43 milimetrů se dnes běžně dávají do silničněji orientovaných motocyklů. Dnes je běžné minimum 45 mm, standard 48 mm a lepší stroje mívají někdy i průměr vidlic 52 mm. Již na první nástřel je jasné, že s takovýmto podvozkem Tenere díru do světa neudělá.
Brzdy
Prototyp T7 měl jen jeden kotouč s jedním třmenem. Asi tak, jak je to u offroad strojů zvykem. Jeden kotouč je vhodnější v těžším offroadu proto, že není takový důraz na brzdný výkon a logicky jsou menší neodpružené hmoty. Ani dva kotouče nejsou zárukou dobrého brzdného účinku, jak se přesvědčili majitelé Super Tenere 750. Tam byly brzdy téměř tragické a v nekonečných slovních přestřelkách s majiteli Hondy Africa Twin docházely majitelům Yamahy argumenty. XT660Z Tenere (starý jednoválcový model) měl kotouče dva a jejich brzdný výkon byl na svou dobu dobrý. Stejné brzdy má i nová Tenere 700. Má být brzdný výkon s dvěma axiálně umístěnými dvoupístkovými třmeny dobrý, nebo má být skvělý, jako má třeba KTM na nové 790 Adventure? KTM nesáhla po Brembu a nasadila radiálně ukotvené čtyřpístkové třmeny. Yamaha klidně mohla zůstat u jednoho kotouče, trochu se plácnout přes kapsu a na tento jeden kotouč dát radiální třmen Brembo M50, nebo alespoň M4. Že i s jedním kotoučem se dá hrát nejvyšší liga ukazuje KTM Duke 690R. Jenže to by chtělo víc inženýringu a na ten Yamaha zřejmě nenašla za těch 5 let vývoje čas.
Vybavení
Když jsem viděl vloni Tenere na EICMA 2017, již tehdy bylo u ní prázdno. Motorka byla oblečená do slušivých karbonových kapot u kterých bylo předem jasno, že tohle se do sériové výroby nedostane. Co mě praštilo do očí byl LCD přístrojový panel, který byl vytisknutý na 3D tiskárně. Již tehdy jsem si pomyslel že to je hrůza a domníval jsem se že to je jen prototyp, který se přece nemůže do sériové výroby dostat. Všude kolem již tehdy zářily barevné LCD dipleje, dokonce i na levných čínských elektrobabetách. Sešel se rok s rokem a LCD přístrojový panel se objevil ve finální sériové motorce. Panel, který vypadá jako by byl z roku 2012 a sarkasticky se zle domnívat, že na jeho design musela Yamaha vypsat asi nějakou designovou soutěž v jižní části Ugandy.
Hmotnost
Avizovaná hmotnost je 205 kilogramů s plnou nádrží. Zde Yamaha překročila svůj stín a je o 1 kilogram lehčí než předchozí model 660Z. Překročení stínu je ale jen symbolické, protože předchozí 660-tka vezla 23 litrů paliva, kdežto 700-ka veze pouhých 16. Reálně je tedy Tenere 700 o 5 kilogramů těžší. Ano, namítneme, že dvouválcové motory jsou těžší. A oprávněně. Nicméně 205 kilogramů mokré hmotnosti je jen o 2 kilogramy méně, než má BMW F800GS (rok 2012) i s plnou nádrží (207 kg). A přesto že má BMW i ty dráhy odpružení vyšší (235 a 215 mm), BMW o něm netvrdilo že to bude skvělá motorka schopná každého terénu.
A vrátím se k paralele, i když s jednoválcovým motorem. Zkuste se svézt na Husqvarně 701 Enduro, na nové KTM 690 Enduro, nebo klidně i na AJP PR7. Stroje, které sice mají jednoválcový motor, ale natolik uhlazený, že při jízdě o něm skoro nevíte. KTM i Husqvarna mají dokonce vyšší výkon než Tenere 700 (i když jen v řádu jednotek koní), ale také mají téměř o 50 kilogramů nižší mokrou hmotnost. A 50 kilogramů, to je číslo, které zcela mění pravidla hry. Když k nim připočteme o 45 mm vyšší zdvihy odpružení, je to právě Yamaha, která tahá za kratší konec provazu.
Závěrem
Je možné, že přes všechny tyto výtky bude Tenere dobrou motorkou. Nebude skvělou, ale pro mnoho lidí motorkou dostatečnou. Záleží na ceně. Ve světle tehdejší zaváděcí ceně Yamahy MT-07, kterou tato firma v roce 2014 prodávala za 129900,- Kč, Tenere 700 dle mého skromného názoru nemá cenu vyšší než 170 tisíc. Se současnou cenovou politikou Yamahy je i tato cena nesmyslná, protože MT-07 byla od roku 2014 již dávno zdražena. Co se týče techniky a mých výtek, celkový set jednotlivých komponent může dohromady pasovat a fungovat, stejně jako u litrové Africy Twin. Ta v ničem nevynikala a ve všech parametrech byla průměrná. Celkový set jednotlivostí z ní ovšem tvořil motocykl dobrý a leckerý majitel by za ní dal i ruku do ohně. Hodnocení jednotlivých komponent není hodnocení stroje jako takového. Jako set i přes uvedené nedokonalosti může fungovat dobře.
Do úspěchu stroje hodně promlouvá marketing a víra lidí v úžasné fotografie motorek letících nadsvětelnou rychlostí v hlubokých dunách. Yamaha si pro Tenere 700 i tak najde dostatek oveček, které se zřejmě již nyní zapisují do objednávkových pořadníků.
Doplnění: cena stroje by měla být 9590 €, tedy nějakých 249000,- Kč
