Tříválcových strojů bylo v minulosti jako šafránu. Tyto motorky byl vždy považovány za něco zvláštního. V roce 1965 si nechala Kawasaki provést na inženýrské fakultě Osacké univerzity studii, která vyhodnotila výhodu 3-válcového motoru.
V roce 1968 vyjela s tříválcovými dvoutaktními motory, kdy nejznámější byla Kawasaki H1 Mach III s objemem od 250 do 750 ccm. Ve čtyřtaktní éře se tohoto uspořádání chytlo více výrobců a vyráběla je Aprilia, Benelli, BMW, BSA, Honda, MV Agusta, Suzuki i Yamaha. A samozřejmě Triumph, který tradici držel nejdéle. 
V současnosti vyrábí Triumph celou škálu tříválcových strojů, od svižného Street Tripla až po mastodontního Rocketa s objemem 2300 ccm. A současně s Triumphem tady máme MV Agustu, která tříválcové motory staví jž od roku 1974 a Yamahu, která se tříválcové mánie zúčastnila jako poslední z výrobců. Aktuálně máme na trhu tři tříválcové nahaté motorky, které stojí proti sobě ve velmi konkurenční pozici. A tady máme jedno rychlé a stručné porovnání.
MV Agusta Brutale 800
...je velmi vzrušující motorka. Nejvyšší výkon 116 koní podává v 11600 otáčkách a motor se do nich dostává neskutečně rychle. V běžném provozu má velmi přesvědčivé jízdní vlastnosti, ve městě je krásně mrštná a přesná. Za vyšších rychlostí a při tlačení do výkonu podvozek trochu zaostává za motorem a brzdama, zejména pokud jedete po nepříliš kvalitním asfaltu. Jízdní pozice je až příliš naložena na řídítka a tak pomalá jízda, kdy nejste tělem opřeni o nápor větru je trochu unavující. Sedlo je tvrdé a nepohodlné, ale o to více schopné při rychlé jízdě, kdy potřebujete zadek házet ze strany na stranu. Náběh výkonu není zcela plynulý, zejména v navoleném sportovním jízdním režimu. Zavření a otevření plynu je doprovázeno přískoky vpřed, což je na pilota jízdně náročnější. Některým lidem tato agresivita nástupu výkonu přijde ovšem zábavná. Brzdy Brembo M34 podávají dostatečný brzdný výkon, ačkoliv to není žádná brzdná Nirvána.
 |
+ atraktivní vzhled +quickshifter +zvuk -agresivní odpověď plynové rukojeti -tvrdá sedačka -všeobecná tvrdost podvozku |
Triumph 765 Street Triple R
Street Triple R je velmi pohodlný. Má měkkou sedačku a tak se citelné vibrace motoru kompenzují ve značné míře do jejího molitanu. Sportovní posaz nad řídítky není tak agresivní jako u MV Agusty a proto je pohodlnější i na delších cestách. Ergonomicky je motorka velmi dobře propracovaná. Nohy svírají nádrž v nepříliš širokém úhlu, řídítka jsou tak akorát široká, jak bych to očekával od naháče. Nejnižší hmotnost ze všech třech testovaných strojů přináší výhodu ve fantastické manévrovatelnosti, kdy je o 6kg, respektive o 8kg lehčí než Yamaha, nebo Agusta. Překlápění ze strany na stranu jde s fantastickou lehkostí a rám s podvozkem drží až pozoruhodně dobře stopu i v náklonu na horším asfaltu. Stabilita tohoto naháče v limitním zatížení se blíží stabilitě supersportů. Motor o výkonu 111 koní brzdí třmeny Brembo P4, které podávají přesvědčivější výkony než Bremba na Agustě a brzdy Yamahy. Triumph také boduje s nejnižší spotřebou z testované trojky, i s přihlédnutím k faktu, že má ze všech nejvíce pružný motor. Výhodou tohoto Triumpha je existence ještě lepšího modelu Street Triple RS, který má ještě silnější motor, ještě lepší brzdy i podvozek. Kdyby verze R byla někomu stále málo, má možnost sáhnout po špičkově vybaveném modelu.
 |
+nenáročný jízdní projev +pružný a úsporný motor +dobré brzdy -spojkový kabel prochází nad klíčkem zapalování, což znesnadňuje manipulaci s klíčkem -vyosený pedál zadní brzdy -příliš krátká jednička a dlouhá dvojka |
Yamaha MT-09
Po odpočinku na Triumphu přichází prolet na motárdu. Tak nějak působí posaz na Yamaze MT-09. Vysoká a úzká řídítka a posaz víc vzadu nepřinášejí tolik sportovní polohu, kdy hledáte odpočinek pod náporem větru. 185 kg suché hmotnosti je výborná hodnota, i když stále pokulhává nad obratností a lehkostí Triumpha. Vyšší dráhy odpružení přinášejí větší potápění stroje při intenzivním ježdění, proto je tento podvozek vhodnější pro cestovatelské ambice, než pro sportovní vyžití. Ovšem pouhá 14-ti litrová nádrž cestovatelské ambice naopak krotí, protože vám to dává potřebu stavět každých 200 kilometrů u benzínové pumpy. Motor poskytuje 114 koní výkonu a stejně jako Agusta nebo Triumph je velmi agilní a lačný po otáčkách. Brzdy jsou zhruba na úrovni brzd MV Agusty, kdy brzdí velmi dobře, ačkoliv jsou trochu zbytečně agresivní v nástupu. Stejně zbytečně agresivní (a někdy ne nepodobně Agustě) je někdy nástup výkonu plynu, kdy se ve sportovním módu taktéž můžete setkat s přískoky vpřed.
 |
+projev motoru +ovladatelnost +quickshifter -dojezd na nádrž -reakce na plyn |
A vítězem je....
Triumph 765 Street Triple R. Jak projev motoru, tak projev brzd je před konkurenty. Nejnižší hmotnost přináší nejlepší manévrovatelnost. Pohodlnost sedla a uvolněnost posazu přináší možnost cestovat na delší vzdálenosti, což je umocněno největší nádrží (17 litrů) a nejnižší spotřebou ze všech tří motorek. Brzdy Brembo P4 na 320-ti milimetrových kotoučích nepatří sice k tomu nejlepšímu, ale pro zvládnutí takto lehké motorky jsou vynikající. A taktéž vynikají před svými konkurenty.
