Ve světě laické veřejnosti se vedou neustálé dohady na téma motocyklismu. Zejména v našem malém Českém ďolíčku si můžeme vzpomenout na slavný výrok prezidenta Novotného, který prohlásil, že "do socialismu přece nepojedeme na motocyklech".
Ale ani v zahraničí tomu není jinak. V mnoha zemích se najde dost odpůrců motocyklů. Někteří prorokují, jiní i hází tomuto odvětví klacky pod nohy. Nesporným faktem je, že komunita motorkářů žije. Žije ve všech zemích a přes všechny prognózy se neustále vyvíjí a roste. Tento stav má své důvody, které si můžeme zkusit pojmenovat.
1. Na motorkách jsme všichni mladí
Je jedno, jestli jste mladí nebo staří. Na motorkách jsme všichni motorkáři mladí. Každá generace si nachází svůj styl, který se v kruzích vrací z historie. Donedávna to byly café racery, dnes světu vládnou scramblery. Co bylo dříve mnohdy ošklivé, dozrálo a dnes je to považováno za mantru designu a stylu. Až skončí éra scramblerů, nastoupí éra hranatých ostře řezaných supersportů s hranatými světly. Nebo snad s dvěma kulatými? Každá nastupující generace (stejně jako Mileniálové dnes sedí na scramblerech) si najde tu správnou "klasiku", která osloví i starší generace, které na těchto klasikách před mnoha lety jezdily. Nebo si sednou na stroj prošpikovaný elektronikou jako vesmírná loď. Každý si vybere.
2. Nikdy není pozdě
Mnoho čtyřicetiletých, či padesátiletých mužů si může splnit své sny. Jako mladí kluci měli v pokojíčku vyvěšené fotografie vysněných motorek a v myšlenkách po mnoho let vládlo slůvko "jednou...". Ve čtyřiceti letech mají často poplacené hypotéky, mají děti na odchodu z domova, v domácnosti jsou dva solidní platy a sny se mohou začít plnit. Začínají návštěvou Pekelných dolů, směřují na Grossglockner a objevují Alpy, Dolomity, Balkán a všechna místa, která mají nádech dobrodružství v srdci bezpečné Evropy.
3. Láska kvete i v jedné stopě
Od pradávna je tématem motocyklů fascinováno mnoho žen. Sednout si za svého miláčka, dát všanc v jeho zápěstí svou bezmeznou důvěru a procestovat kus světa. Sdílené zážitky jsou dvojnásobné zážitky a procestovat svět v sedle motocyklu je zajímavější kratochvíle, než ležet na pláži v Chorvatsku. Dnes i my si můžeme dovolit jezdit na lehko, pohodlně usínat v náručí penzionů a nemusíme se tahat se stanem a posílat svou lásku do veřejných sprch. Motocykly jsou romantikou na dvou kolech a i mnoho žen dnes brázdí silnice s řídítky v rukách.
4. Komunita přináší nové známosti
Nemusí to být zrovna motorkářský gang, plný vousatých týpků, opletených řetězy a obšitými lebkami. V každém městě existují komunity motopřátel, kteří pořádají společné výlety. Tu jen tak kolem komína, jindy i společné prodloužené víkendy. Sociální sítě komunitám velmi napomáhají a specializované aplikace, jako třeba Gobikers.cz dvojnásob. Do toho se komunity zapojují do tvorby motorkářsky naučných aplikací, jako například Best Biking Roads, kde si komunita hodnotí nejlepší silnice po celém světě. Stát se členem komunity přináší nové přátelé, nové podněty a nové zážitky. Našli jste někdy přátele na parkovišti plném aut před obchoďákem?
5. Významná místa přitahují pozornost
Můžete je potkat na "Agipu" na Dubé. Můžete je potkat třeba v Motorkářském doupěti v Humpolci, v Motobaru u Hanky, v Pekelných dolech. A to nemluvím o mnoha klubovnách mnoha moto klubů, které jsou často otevřeny motorkářské veřejnosti. Motorkáři se sdružují, protože pořád je o čem se bavit, pořád je na co se dívat a čím více, tím lépe.
6. Svoboda v uzavřeném systému
Být motorkářem znamená (a v i v minulosti znamenalo) být tak trochu rebelem. Pozůstatkem tohoto pradávného pouta zůstává zdravení rukou, když potkáte jiného motorkáře. Motorkáři byli vždy volnější, svobodnější, méně spoutaní, než zbytek obyvatelstva. Není to jen svoboda pohybu ouzkého stroje po šíři vozovky. Ale i nově nabytá svoboda jízdy scramblerem po loukách a polních cestách. Tohle vše je řidičům aut zapovězeno. Tato svoboda přináší v dnešním kamerami sešněrovaném systému vítané ulehčení každodenního života.
