Švýcarští policajti jsou bezesporu největší zmrdi na evropských silnicích. Já sám mám ještě v čerstvé paměti svou vlastní pokutu ve výši 910 švýcarských franků za to, že jsem předjel (tajné) policejní auto, které mě blokovalo. A očividně nejsem sám - Švýcarské orgány diskutují změnu (ceníku) odměn, i přístupu k "dárcům". Mělo by dojít k rozvolnění a snížení přísnosti.
Ceník za přestupky má ve Švýcarsku podobu Všeobecných obchodních podmínek pojišťovny. Za konkrétní přestupek neexistuje konkrétní pokuta. Ta se totiž odvíjí od mnoha proměnných, z nichž jednou ze zásadních položek je movitost přestupce. Když už vás švýcarští policajti chytí a chtějí vám pokutu dát, jedna z mnoha "nevinných" otázek při takzvaném "interview" je, jaké je vaše zaměstnání. Rozhodně je vhodné říci, že jste dělník u pásu v továrně na montáž plastových výlisků, protože pokud prohlásíte, že pracujete jako manažer v bance, sazba pokuty může být klidně desetinásobná. Tento systém je ve Švýcarsku uplatňován už nějakou dobu, přičemž nejvyšší pokuta, v přepočtu ve výši 1 milion dolarů byla udělena v roce 2010. Za překročení rychlosti o 170 km/h.
Celé je to umocněno tím, že švýcarská policie vychází z tabulek švýcarských platů, nikoliv z středoevropských. Takže i banální přejetí plné čáry vás může přijít na desítky tisíc korun. Naše skupina motorkářů, kteří jsme objeli ono policejní auto tam tenkrát u Svatého Mořice nechala 100 tisíc Kč. A očividně nejsme sami, protože když jsme svůj neúsměvný příběh vyprávěli v Rakousku jiným, rakouským motorkářům, Rakušané si klepali na čelo se slovy, že jsme blázni, že do Švajcu vůbec jezdíme. Že tam je taková šikana, že tam nejezdí ani oni. Umocněno to je ještě tím, že švýcarská policie si selektivně vybírá pouze turisty (byl jsem osobně této praxi přítomen), kdy nejdříve zkontroluje SPZ, domorodce posílá dál a turisty bere do antonů. A nezdráhá se využívat své provokatéry, aby nalákali turisty do svých sítí.
Švýcarská policie také nezřídkakdy měří rychlost i na samých horských průsmycích, které jsou husou, která snáší zlatá vejce. Zdravím kamaráda Petra, který na Albula passu vyfasoval pokutu 4000 franků za 126 km/h na okresce v horách, kde nic nebylo, nikoho neohrožoval a policajti byli schovaní ve svahu v horách pod vojenskou maskovací celtou, aby nebyli vidět. Petrovi byl dokonce zabaven motocykl (MV Agusta F4) a byl eskortován do Zuozu, kde strávil v zatýkací cele noc, aby byl v pondělí eskortován k soudu. 126 km na devadesátce totiž policie vyhodnotila jako trestný čin obecného ohrožení. Tomu se nakonec vyhnul, ale stálo ho to nakonec v přepočtu 90 tis. Kč, 12 měsíců řidičáku v (švýcarské) čistírně a 3 roky zákazu vstupu. Motorka mu byla po následném martyriu vrácena, protože soud si ji na jistou dobu ponechal jako kauci. Těžko argumentovat snahou o snížení nehodovosti, když jsou švýcarské silnice po desítky let nejbezpečnější v Evropě.
Ve Švýcarsku má zřejmě tento přístup dozvuky v turismu. Stejně jako já (do Švýcarska už ani náhodou) se této zemi začíná vyhýbat tolik lidí, že tím začíná trpět turismus. Na vině není jen policie, ale také celní správa, která velice ochotně uděluje pokuty za domnělé celní podvody při nákupu zboží a jeho následnému vývozu ze Švýcarska ven (zdravím kamarádku Broňu, které byly zabaveny lyžařské boty a udělena pokuta 350 franků za celní podvod, když si v Churu koupila nové boty a celníci ji tvrdili, že si je koupila v bezcelní zóně italského Livigna. Bohužel - účtenku za boty zahodila a neměla to jak prokázat).
Současně by se měl ve Švýcarsku zrušit zákaz okruhových závodů. Ten byl vystaven v roce 1954, kdy při nehodě vozu v sérii Le Mans bylo zabito 84 diváků. Od té doby se nesmí ve Švýcarsku jezdit silniční závody, s výjimkou benzínových motokár, DO objemu motoru 250 ccm. Na toto téma také čerstvě probíhá mezi švýcarskými úřady diskuse. Závody totiž lákají turisty a turismus i v letních měsících by se švýcarskému rozpočtu velmi hodil.
