Mnichov znovu pokukuje po ostrém off-roadu, jen místo spalovacího jednoválce tentokrát sází na elektřinu.
Pro dobré prodejní úspěchy jsou v moderním světě aktuálně schůdné dvě cesty. První z nich vede přes maloobjemové stroje pro držitele řidičáku A2 a touto cestou se BMW již dávno vydalo, v podobě aktuální řady 450. Druhá cesta vede přes elektrické enduro motocykly, kterou všem výrobcům úspěšně prošlapal Stark, s jeho elektrickým endurem Varg. A po této druhé cestě se aktuálně BMW vydává také.
BMW Motorrad oznámilo kapitálový vstup do slovinské společnosti Venna (dříve známé jako Flux Performance), která vyvíjí plnohodnotné elektrické terénní motocykly. Propojení bavorského průmyslového giganta a dravých slovinských vývojářů může z BMW udělat prvního z tradičních velkých výrobců, který pošle na trh ostré elektrické enduro nebo motokros.
Zatímco velká japonská čtyřka kolem elektrického off-roadu stále spíše přešlapuje na místě, BMW udělalo konkrétní krok. Obě strany sice tají finanční objem transakce i přesnou výši podílu, podstata dohody je ale jasná: Venna zůstane samostatnou firmou s vlastním vývojem a vedením, ale získá přístup k obrovskému inženýrskému, výrobnímu a industriálnímu zázemí BMW Motorrad.
Třetí pokus BMW prorazit v blátě
Pro Mnichov nejde o první výlet mezi terénní motorky, jen ty předchozí skončily spíše rozpačitě. V roce 2007 BMW koupilo Husqvarnu, a i když to na tratích mistrovství světa cinkalo – Antoine Meo a Juha Salminen vyjeli v letech 2010 a 2011 světové tituly – v roce 2013 Bavoři švédskou značku prodali pod křídla KTM.
Mezitím se mnichovští inženýři pokusili přepsat učebnice konstrukcí vlastního endura BMW G 450 X. Netradiční technická řešení ale přinesla víc dětských nemocí než prodejních úspěchů a nepomohl ani předčasný odchod tovární hvězdy Davida Knighta už po čtyřech závodech sezóny. Právě elektrický pohon teď může být cestou, jak se do segmentu vrátit bez zátěže minulých neúspěchů.
Žádná hračka pro puberťáky, ale konkurent pro Stark Varg
Slovinská Venna, kterou fanoušci elektrického endura znají pod jejím původním názvem Flux Performance, rozhodně nestaví přeznačkované lehké elektrokolo typu Sur-Ron. Míří do nejvyšší ligy po bok strojů jako Stark Varg, Bonnell nebo Radian.
Jejich aktuální vlajková loď Primo stojí na poctivém hliníkovém páteřovém rámu s dospělým podvozkem – vpředu s vidlicí KYB, vzadu s tlumičem Öhlins. Uprostřed sedí kapalinou chlazený elektromotor o výkonu 85 koní spojený s dvoustupňovou převodovkou s přímým ozubením. Zajímavostí je virtuální spojková páčka, která zároveň slouží pro plynulé ovládání rekuperačního brzdění, takže ochuzení nebudou ani ti, kteří si chtějí modulovat výkon na zaní kolo přes spojku. Samozřejmě tím pádem máme zadní brzdu na pravé noze.
Další parametry mluví samy za sebe:
-
Točivý moment: udávaných 750 Nm na zadním kole (500 Nm na výstupní hřídeli)
-
Baterie: vyjímatelný akumulátor s kapacitou 7,92 kWh
-
Elektronika: plně nastavitelné výkonové mapy
-
Cena: předběžná rezervační cenovka startuje na 12 500 eurech (v přepočtu zhruba 315 000 Kč)
Mozky ze Starku a CAKE v jednom týmu se snaží vyhnout osudu Alta Motors
Za technickým sebevědomím Slovinců nestojí jen odvážné tabulky, ale i konkrétní jména. Venna v posledních letech cíleně stahovala zkušené lidi z projektů Alta Motors a CAKE, a v roce 2025 navíc ulovila Césara Ferreiru – bývalého hlavního konstruktéra vozidel ze konkurenčního Stark Future, který ve Slovinsku nastoupil na pozici technického ředitele (CTO). Pokud se podaří skloubit slovinskou dravost a německou preciznost při rozjezdu sériové výroby, může BMW vypálit rybník všem zavedeným konkurentům. Honda i Yamaha už sice veřejně ukázaly funkční prototypy elektrických krosových motorek, na sériovou výrobu si ale stále netroufly. Suzuki u svého modelu RM-Z dosud nenasadila ani elektrický startér a Kawasaki po prvních elektrických patentech z roku 2024 přesunula pozornost spíše k vodíku.
Současně je zřejmé, že se Venna snaží s BMW po boku vyhnout osudu, který stihl Altu. Alta Motors sice měla svého času skvělou motorku, která v několika technických ohledech překonávala i současnou produkci elektrických endur, ale narazila na zásadní problém a tím byla kapacita výroby. Ruční kusová výroba se prostě nepotkávala s byznysem a tomu by se mohla Venna spojením v BMW vyhnout. BMW má jednak veliké výrobní kapacity, za druhé má už i zkušenosti se sériovou výrobou elektrických motorek, byť se jedná o elektrické skútry.
| POSLEDNÍ SOUVISEJÍCÍ NOVINKY |
Konkrétní termín, kdy uvidíme první terénní motorku s modrobílou vrtulí na kapotách, zatím nepadl. Šéf BMW Motorrad Markus Flasch ale mluví o otevření dveří do úplně nového segmentu a oslovení nové generace jezdců. Generální ředitel Venny Marko Ukota to vidí ještě přímočařeji: vstup BMW podle něj výrazně urychlí přechod od vývoje ke spolehlivé sériové výrobě výkonných elektrických motorek napříč kategoriemi.














