Jedno z nejlepších rozhodnutí které může jezdec na motocyklu udělat, je vyrazit do světa tam, kde je opravdová svoboda. Svobodu na silniční motorce vymezuje jen oněch několik metrů šířky asfaltu a svět je přitom mnohem širší. Jízda na adventure motocyklu je přitom značně odlišná od jízdy na běžném silničním stroji. Jezdec se během ní musí potýkat s obvykle značně těžším strojem, se strojem který má vyšší těžiště, míří s ním často i mimo asfaltové cesty a proto je dobré se na toto dobrodružství náležitě připravit.
Proto vám ve zkratce a stručně nastíníme některé body, které byste měli při plánování svých budoucích dobrodružství neopomenout.
KAM A S ČÍM
Prvním a důležitým krokem je rozhodnout se, co vlastně chcete vidět. A co to pro vás znamená adventure. Pro někoho to může být jakákoliv neasfaltová cesta za městem, pro jiného to mohou být hory a kamenité cesty Trans Euro Trail na Balkáně, pro dalšího zase třeba pustiny v pouštích na severu Afriky. Od toho se odvíjí volba ideálního motocyklu. Obecně lze říci, že čím lehčí stroj, tím lepší. Současně lze stanovit, že pro adventure ježdění se nejlépe hodí dvouválcové motocykly, které snáze umožňují konzumovat delší trasy.
I my můžeme přiznat, že jsme začali na velikých a těžších strojích a postupem času jsme přecházeli na lehčí stroje, které nabízejí snažší manipulaci a vyšší průchodnost terénem. V poslední době nejvíce boduje trend středně těžkých dvouválcových strojů o objemu motoru do 900 kubíků, které se s hmotností bez paliva vejdou do 200 kilogramů. A které současně umožňují snadnou instalaci bagáže a nezbytné navigační elektroniky. Tyto stroje jsou často zlatým středem pro vaše dobrodružství, protože s vhodnou volbou obutí umožňují jak ony cestičky za městem, tak Balkán. A dobře si poradí i s cestováním v pouštních dálavách.
Současně, na adventure výpravy nejsou úplně vhodné lehké jednoválcové enduro stroje typu KTM EXC 450 a podobně, byť přestavěné na "jakoby" rally stroj. Rally kapotáž a veliká nádrž sice umožní zdolání delších tras, motocyklu ovšem zůstane "ostrá" závodní geometrie řízení a krátké servisní intervaly. Na tyto motocykly také vůbec není jednoduché instalovat dostatečně objemná zavazadla, která jsou na několikadenní výlety mimo civilizaci nezbytná.
SPRÁVNÁ VÝBAVA JEZDCE 
K dlouhým cestám patří i zdolávání nástrah podnebí. Opět se dostáváme k otázce, kam vlastně chcete jezdit. Od toho se odvíjí potřeba se náležitě vybavit. A protože se jistě za celý adventure život nebudete omezovat pouze na jednu destinaci, je vhodné se vybavit oblečením, které umožní pohodlně přebývat v oblastech jak teplých, tak chladných. Sami jsem mnohokrát vyzkoušeli, že chladná rána v marocké poušti se mění v horké odpoledne. A teplo v pobřežních oblastech Azurového pobřeží se snadno zvrhne v chladný déšť na kamenitých cestách Ligurských Alp. Proto je vhodné vybrat oblečení, které umožní velmi nadstandardní větrání. A které nemusí být hned to nejlepší co lze nakoupit. Lze koupit levné a dobré oblečení a v případě potřeby ho vhodně navrstvit či odvrstvit pomocí termoprádla, či naopak nepromoků.
Samostatnou kapitolou jsou boty. Z vlastních zkušeností preferujeme pevné a tvrdé boty, před měkkými a pohodlnými bačkůrkami. V divočině si lze snadno potykat s kameny, větvemi a pokud upadnete, tak často i se svou vlastní motorkou. Boty s nápisem "Adventure" obvykle nejsou tím správným adventure vybavením.
A helma... kterou můžete použít veskrze jakoukoliv, která dobře větrá a nemlží se, ideálně na plexiskle vybavená fólií Pinlock, nebo rovnou s enduro brýlemi s dvojitým hledím.
NEBOJTE SE JÍT DO ENDUROŠKOLY
Ať je vám dvacet či padesát, ať jste nováček, nebo máte nacouváno milion bez nehody, pořád jste adventure greenhorn, což vás může stát tisíce kilometrů pokusů a omylů a peníze za zbytečně zničené díly motocyklu. A nebo dokonce nějaký ten úraz. Manipulace a jízda s těžkým motocyklem v terénu má svá specifika a pokud to nemáte od Boha dáno už při narození, nebo nemáte předchozí zkušenosti s lehkou terénní motorkou, určitě se vyplatí obětovat pár tisíc korun za nějakou renomovanou enduro školu. V té vás naučí specifické techniky jízdy a manipulace s těžkým strojem, naučí vás nebát se obtížných jízdních situací a naučí vás najít limity sebe, stroje, brzd a vašich pneumatik.
Zvlášť zdůrazňujeme slovo RENOMOVANOU, protože v posledních několika letech nám vykvasilo mnoho samozvaných enduro škol, jejichž společným jmenovatelem je tím větší samochvála na sociálních sítích, čím méně toho lektoři těchto enduro škol umí. Z vlastní zkušenosti můžeme doporučit ENDUROSKOLA.CZ Milana Holého, či Adventure školu Míry Lisého. Což jsou v obou případech odborníci, kteří mimo desítek let zkušeností mají i závodní a praktické zkušenosti, či vysokoškolsky vystudované trenérské tituly.
Zvlášť bychom chtěli varovat před různými "motoškolami", jejichž majitelé "umí o něco více než nováčci", čímž se domnívají že mají právo se již stát učitelem. A že jich je v Čechách bezpočet, od Vimperka na sever, od Břeclavi na západ.
POZNEJTE SVŮJ MOTOCYKL
Po cestách necestách se vám a zejména vašemu motocyklu může leccos stát. Může to být jen píchlá pneumatika, přesto vás i takováto banalita může nepěkně potrápit, pokud na ní nebudete dostatečně připraveni. Je potřeba poznat svůj motocykl blíž, než jen u nalévacího hrdla nádrže. Faktem je, že velmi často, a bylo to tak i u nás, jsme na řešení mnoha závad přicházeli za letu, bez předchozí přípravy. A faktem je, že v dnešní době sociální sítě a Youtube často velmi dobře poradí, jak nastalý problém vyřešit. Faktem z druhé strany barikády může být to, že adventure život se často odehrává mimo civilizaci, kde těžko pohledat mobilní signál a potom vám bude Youtube víte k čemu...
Můžete mít sice vědomosti, signál v mobilu a náhradní díly sebou. Což vám může být úplně k ničemu, když nemáte nic víc než "servisní kámen" ležící vedle cesty. Je vhodné se vybavit kolekcí běžně potřebného nářadí, vzít sebou do pytlíčku pár šroubků, matiček, binder pásek a NASA pásku, která umí udělat doslova zázraky. Pro případy nejhorší je vhodné sebou mít i nějaké dvousložkové lepidlo a kurtu, po které vás kamarád odtáhne někam k civilizaci.
Náhradní ložiska do předního kola váží 50 gramů, stejně tak náhradní gufero, když vám na cestě někde vystříkne přední vidlice. Z vlastní zkušenosti víme, že uprostřed rumunských hor se velmi špatně shání o-kroužek na spojkovou pumpu, jehož cena je pouhá jedna koruna, přesto vám může úplně zkazit dovolenou, která vás stála spoustu času a peněz.
POZNEJTE STEJNĚ POSTIŽENÉ KAMARÁDY
Jednou z největších chyb které se můžete u adventure ježdění dopustit je, jet někam sám. Jak říká již dnes klasické rčení, "Sdílený zážitek je dvojnásobný zážitek". Mimo to že je s kým si večer pokecat u piva má cestování s dalšími motorkáři své nesporné benefity. Prvním a zásadním je ten, že v lepším případě nemusíte svou motorku zvedat sám, pokud s ní někde spadnete. A že spadnete. A nejednou. V horším případě, že se promptně najde někdo, kdo vás vyprostí, až vás vaše vlastní motorka někde přikryje. I to se stává.
Já sám jsem našel ležet osamoceného motorkáře, který ležel přimáčknutý svou motorkou několik desítek minut v potůčku, který s modrými rty blábolil cosi o tom, že ho tam mám nechat umřít. A skapat někde sám bez pomoci není úplně slavný konec.
Nesporná výhoda cestování s kamarády je, že sdílíte jedno nářadí, jeden kompresor, vzájemné zkušenosti, více rukou a očí, což se hodí v momentě, když si nejste úplně jistí svými technickými zkušenostmi. Nebo když chcete odlehčit svou výbavu směrem ke zkušenějšímu kámošovi :-)
S MOTORKOU JAKO S ŽENSKOU
Adventure a tudíž těžká motorka vyžaduje specifický přístup. K jejímu zvládnutí potřebujete šikovné ruce, které stroji poskytnou kontinuální hybnost. Jakmile se vaše těžká motorka v těžším terénu jednou zastaví, často se už nerozjede. A musí nastoupit postižení kamarádi, kteří vám ji pomohou z patálie vytarabit. Přitom stačí nebýt lenoch a neflákat se se spojkou. Vaše levá ruka je kámoš, který hlídá trakci zadního kola a pravá je kámoš druhý, který levačce posílá výkon. Kouzlo úspěchu v terénu spočívá v neustálé jízdě bez zastavení, tím více, čím je terén těžší. Vaše ruce je potřeba dostatečně vytrénovat k tomu, aby se stroj nezastavil, nezahrabal, či zadní kolo nestočilo motorku do zcela jiné trajektorie jízdy.
Protože existují dvě kouzelná rčení. Jedno říká, že "Co nejede, to se nedá řídit". Druhé říká "Lež, máš krátké nohy". Obě tato rčení vysvětlují mnohé. Dokud jedete, tak neležíte. Ve výsledku je mnohem snažší se i u výše uvedených enduroškol naučit využívat hybnost a hmotnost stroje ke kontinuální jízdě, než motocykl neustále někde zvedat, nebo v šesti lidech tahat do výjezdu.
Samozřejmě, že mnoho zkušeností přijde praxí, tím rychleji, čím těžší terény jezdíte.
ZAČNĚTE DOMA, I U NÁS LZE LECCOS ZAŽÍT
Proč se hned hnát do zahraničí, když lze začít i u nás? V České republice existuje mnoho areálů, kde si můžete se svou adventure motorkou zajezdit. Můžeme zmínit tankodrom Milovice, který nabídne téměř 50 hektarů enduro tratí, mnoho opuštěných dříve vojenských újezdů, kde je velmi často namotáno nespočet enduro cestiček, nebo veliké množství motokrosových tratí, které mají obvykle vedle MX tratě v okolí namotány kilometry cest pro trénink endura.
Ježdění mimo asfalt je sice v České republice poněkud v šedé zóně, ovšem pokud jezdíte po cestách, což je účel adventure ježdění, a nejezdíte v nějaké CHKO, PR, PP nebo NP, nikdo vám hlavu neutrhne. A v praxi se maximálně setkáte jen s nějakým ošklivým pohledem místního houbaře. Případně se slovy "co tady děláte..." od rodinky pražáků, která se autem přijela projít do 300 kilometrů vzdáleného lesa v domnění, že tím zachrání svět. A vy ho ničíte.
Můžete si udělat třeba téměř 2500 kilometrů dlouhý výlet po trasách Trans Czech Trail, která objíždí a křižuje téměř celou Českou republiku. A až naberete dostatek zkušeností a sebevědomí, s klidným srdcem můžete vyrazit do zahraničí, do spárů medvědů, beduínů a nášlapných min. Ti kteří nevědí kam, mohou nalézt inspiraci v projektu Trans Euro Trail, kde si mohou stáhnout téměř 80 tisíc kilometrů dlouhou adventure trasu kolem celé Evropy. Mnoho inspirace a tras lze také nalézt na soukromém blogu Bebaweb.
ZAČNĚTE JEZDIT VE STUPAČKÁCH, STROJ VÁM MNOHÉ ODPUSTÍ
Jízda ve stupačkách motocyklu je základním stavebním kamenem enduro ježdění. Motocykl pod vámi je nucen zdolávat nerovnosti, jak příčné tak podélné a poslední co potřebuje je, aby mu do toho kecal nějaký řidič. Jízda ve stupačkách dává motocyklu potřebnou svobodu, asi si stroj do jisté míry našel svou stopu. Poslední co potřebuje je, aby se s ním řidič pral a nutil ho přesně do toho, co má motocykl dělat. Motocykl nepotřebuje aby se řidič s ním přetahoval o řídítka a seděl na sedačce, čímž zvyšuje těžiště celého povozu. Nakonec tento boj řidiče totálně vyčerpá, nehledě na to, že tento boj nakonec vyústí v pomalejší cestování terénem.
Jako se vším, i při jízdě ve stupačkách je potřeba najít jakýsi kompromis mezi plavnou jízdou a únavou jezdce, protože jízda ve stupačkách zatěžuje stehenní svaly, což jsou největší svaly v těle. A které dokážou velmi rychle spotřebovat energetický fond jezdce. Proto je potřeba na trase najít hranice obtížnosti, kdy ještě sedíte, nebo už stojíte ve stupačkách. Přitom je vhodné při jízdě ve stupačkách udržovat endurový postoj umožňující intenzivní manipulaci se strojem. Zadek více dozadu, ruce lehce na řídítkách a lokty nahoru, jako když chcete dělat kliky.
A nebo můžete jezdit stylem "mrdám nádrž", jako germán na GS s otevřenou vyklápěčkou ve stupačkách na Václaváku. Což možná ohromí mládež, ale končíte na první kamenité cestě.
ODPOČÍVEJTE, HODNĚ JEZTE A PIJTE
Jízda s těžkou motorkou může být a obvykle není úplně zadarmo. Po jezdci je vyžadován fyzický výdej, který není časově omezen na pouhých pár hodin. Nezřídka kdy to bývá celodenní záležitost, která vyžaduje po jezdci výkon, na který jezdec musí někde brát energii. Proto je potřeba, aby jste si na své cestě dělali přestávky, které vyplníte doplňováním energie. Na cestách pomůžou různá malá, ovšem energeticky hodnotná jídla. Můžete využít nabídky i hotových jídel na cesty od Adventure Menu.
Nám osobně se na cestách hodně osvědčilo si sebou vozit vepřový Fuet, který má ve 100 gramech masa energetickou hodnotu celých 450 kJ. A ačkoliv to zní vážně hrozně, dobře poslouží obyčejná sladká Coca Cola, která vhodně kombinuje přísun tekutiny, cukru a kofeinu. Pomáhají Tatranky, sušenky a i sladká čokoláda. A hodně vody, ideálně s rozmíchaným nějakým iontovým šumákem.
Pokud je to možné, tak si samozřejmě dejte dobré jídlo v hospodě a ani ten buřt na ohni není k zahození. Jakýkoliv způsob jak do sebe dostat energii se počítá. Radši pořád a postupně, než si nechat "dojít baterky". Mě osobně, když už "dojdou baterky" a jedu delší čas na dluh, tak už ani nepomůže se zastavit a dobře se najíst. Organismus vyčerpám a pak dělám chyby a pořád se někde válím :-)
MĚKKÉ JE LEPŠÍ
Adventure cestování znamená, že si sebou vezete zavazadla. A opravdu, nechcete si sešrotovat nohu pod zadním kufrem, když si někde v terénu odšlápnete. A také, když už vám spadne motorka a leží vám na noze, je lepší když vám leží na noze textilní měkká taška, než ostrá hrana hliníkového kufru. Kufry jsou do terénu o život a prakticky tam vůbec nepatří. Pořiďte si nějaká měkká zavazadla.
Stejně tak je to s pneumatikami. Pokud chcete se chcete začít učit v terénu, nedělejte kompromisy. Obujte si pneumatiky do terénu, které vám vaše první kroky v terénu neskutečně usnadní. Pokuste se odolat masírce výrobců, kteří se vám snaží namluvit, že pneumatika, která na první pohled vypadá jako na asfalt, je skvělá adventure guma. Stejně tak zkuste ignorovat názory lidí, kteří vám tvrdí, že na Pirelli Scorpion Trail odjeli v pohodě celé Rumunsko. Ano, možná odjeli. Po asfaltu a po suché šotolině. Ale to odjedete i se silniční okruhovou Supercorsou. Takováhle guma vás na blátíčku jako nováčka pošle rovnou do nemocnice. Samozřejmě, že zkušený jezdec je schopen si poradit s lecjakým obutím. Ale věřte mi, že i on se na něm dokáže neskutečně vytrápit.
Marketing mnoha výrobců pneumatik odpovídá cca tomu, jako by vám výrobce pantoflí Crocs tvrdil, že to jsou skvělé boty pro cestu za Polární kruh.
Na enduro ježdění je skvělé to, že každý vám řekne jiné rady. Způsobů jak dojít z bodu A do bodu B je jistě několik a možná i mnoho. Já jsem nastínil těchto 10 rad, které možná někomu pomůžou, jiný by mohl oponovat. A také bude mít třeba pravdu. Svou pravdu. Snad vám ty moje trochu pomůžou.
