Řada Crossfire je pro mě to nejzajímavější, co vůbec značka nabízí. Ať už se jedná o malé XS posouvadlo, nebo trailovou verzi XC, je hned na první dobrou vidět, kam stroj patří a k čemu zřejmě bude dobrý. Za značkou pak stojí rakouské K.S.R., přičemž fakticky jeho výroba probíhá v asii. Navíc je u této řady na povedeném designu znát spolupráce se studiem Kiska.
Design Brixtonu Crossfire 500X provádí písmeno X propojené s kompasem. Najdeme ho aplikované na krytech chladičů, na víčku motoru, nebo uvnitř přední LED lampy. Pěkných detailů je zde více a přesto stroj působí celistvě a čistě. Ve stříbrné barvě, kterou jsem jezdila, mi navíc přijde velmi luxusní, skoro jako takový hezký šperk, který vám doladí celý outfit. Na motorce z vizuálního pohledu nenacházím žádný rušivý aspekt. Obutý je do pneumatik Pirelli s hrubším vzorkem, díky kterým by měl slibovat svému jezdci i možnost zkrátit si cestu po asfaltu po nejbližší polní cestě a zažít tak trochu více adrenalinu. I to mě na něm samozřejmě hodně bavilo, byť je zde offroadový potenciál opravdu jen náznakem.
Nasedám na od pohledu pohodlné sedlo s výškou 795 mm, nicméně je trochu širší a pro velmi krátké nožičky to pak může být už na hranici baletu. Já se svou výškou 180 cm ale nemám s došlapem problém. Jako první mě nadchne pohodlný posez se širokými řídítky a vzápětí už nedočkavě sahám po klíčku a Xko natočím. Z fabrického výfuku se ozve už poměrně pěkný dospělý zvuk a mě šibalsky povyskočí obočí. Kdo pak touží ještě po větší zvukové a vizuální parádě pro sousedy, může si doplňkově pětistovku dovybavit cestovními taškami od značky SHAD, nebo výfukem značky Arrow.
"Tak kam pojedeme drahá," pronesu nahlas a usmívám se. Vím, že je před námi celá sezóna a že nás toho nečeká málo a tak není kam spěchat. Teď snad jen do nejbližší kavárny a začít pomalu plánovat. Přijde mi, že tohle je přesně ta motorka, se kterou je zastavení u kavárny nejenže očekávané, ale i nutné a ke které si člověk navíc rád obleče kostkovanou košili, kožené pevné boty a u pultu si objedná, jako vždycky, své krutopřísné latté. Já ale kostky nenosím a latté nepiju, takže po dopití svého americana a kochání se strojem venku, pomalu odcházím a tuším, že ze zahrádky mě špehují zvědavé oči. Jeden pár kamarádů za mnou dokonce přijde a ptá se mě na více informací o stroji. Jo, Crossfire budí pozornost a to se mi líbí.
První zátěžový test nás s Brixtonem čeká hned z brzkého jara, kdy jsme se rozhodli udělat si z Liberce výlet po ose na jarní sraz Moto Guzzi do Annína na Šumavě. To znamenalo víc jak 300 kilometrů skrz republiku. Počasí na začátku května je ještě zrádné a opravdu nás na cestě žádné velké teplo nečekalo. Cestu jsme naplánovali tak, abychom se povětšinou vyhnuli dálnicím. Tato lety prověřená dvouválcová pětistovka má svůj limit rychlosti cca mezi 150-160 km/h, nicméně hrubší vzorek pneumatik, absence plexi štítku a krytů rukou, to vše plus vibrace vytočeného motoru, to už pro jezdce není nejpříjemnější svezení. Tam kde je pětistovka jako doma jsou pak klikaté okresní silnice, kde by vaše rychlost neměla přesahovat 90 km/h, ale když se vám to náhodou podaří roztočit trochu výš, tak kolem 6000 ot./min se vám pod zadkem zvednou všichni koníci a v rychlosti kolem 130 km/h je to opravdová radost z jízdy.
Crossfire je vybaven brzdami výrobce J.Juan, vpředu radiálně ukotvený čtyřpístkový třmen s kotoučem o průměru 320 mm a vzadu jednopístek s kotoučem 240 mm. Ty se mi zpočátku zdály jako slabina, pro úplné zastavení stroje bylo prostě potřeba na to myslet a zahájit brždění dostatečně včas. Nedokážu ovšem říct nakolik je to můj subjektivní pocit, protože s podobným typem motorky nemám přímé srovnání. Je to ovšem vlastnost na kterou jsem si zvykla a pohodlně se s tím naučila pracovat. Oproti ježdění v autě, je na motorce potřeba být daleko víc ostražitější a mít na paměti, že je potřeba situace předvídat. Na Crossfiru se mi ale naštěstí za celou sezonu nestalo nic, co by fabrická brzdná výbava nezvládla vyřešit.
Xko je postavené na stavitelném podvozku Kayaba, takže si ho lze do určité míry přizpůsobit jak pro jízdu na silnici, tak mimo ni. Párkrát jsem motorku nasměřovala i mimo asfalt, ale přišlo mi to trochu jako zbytečné trápení techniky. Dovedu si představit, že na nějaké lepší šotolině bez výmolů bych se svezla v pohodě, těch tu ale v kraji zrovna moc nemáme. Nicméně pokud jsi dobrodruh začátečník, bude pro tebe tenhle stroj dobrým parťákem, při menších výletech za město například pod stan k ohni.
Během léta jsem pak motorku využívala především k dojíždění tzv. meziměsto. Na takové to denní lítání "pro rohlíky" je to naprosto perfektní stroj. Nízko položené těžiště s vahou 190 kg vás motivuje ji každé ráno vytarabit z garáže a po návratů domů jí zase pokojně zaparkovat zpět. Používali jsme ji také jako tréninkový stroj na naši motoškolku, kterou pro veřejnost pod Ještědem organizujeme už třetím rokem v týdenním intervalu. Lidé si zde mohou prohlédnout námi testované stroje, zkusit slalom s ofsetem, utaženou osmičku a několik prvků motogymhkany s jejíž českou odnoží máme vřelé vztahy. Díky tomu jsem si mohla zkusit zajet i měřenou GP8, což je unifikovaný prvek celosvětové Motogymkhany a s touto sériovou motorkou a svými běžnými uživatelskými skills jsme byla schopna dostat pod 40s, což je prý slušný výsledek. Nezaujatě přiznávám, že to bylo dáno hlavně pocitem jistoty z motorky, jejíž průběh motoru a agilita je z mého pohledu pro začátečníka výtečná.
| POSLEDNÍ SOUVISEJÍCÍ NOVINKY |
Brixton Crossfire X lze na českém trhu pořídit za cenu 153.900 Kč, což je velmi přijatelná cena oproti konkurenčním pětistovkám a dovolím si říci, že z této řady výrazně vystupuje i díky svému vzhledu. Pokud tedy hledáte pohodového parťáka na denní ježdění, který vám nezruinuje rodinný rozpočet a zároveň vzbudí pozornost, vřele vám ho doporučím.
