Po recesi, která proběhla kolem let 2008-2013 se motocyklový průmysl na chvíli vzchopil a nadechnul. Ne na dlouho.

Na veletrhu Progressive International Motorcycle Show v kalifornském Long Beach se v kuloárech přetřásaly nářky výrobců, kteří nemohou najít nové zákazníky. Po roce 2013, kdy odeznívala celosvětová recese přišlo několik bohatých let. Zákaznící, kteří několik let neinvestovali do svého vybavení viděli světlo na konci tunelu a prodeje motocyklů šly vesele nahoru. Po několika letech se ovšem trh nasytil a výrobci narážejí na strop. Čím dál víc si můžeme všímat že se snaží cílit na neobsazené segmenty trhu. Třeba na ženy, kdy každá druhá promo fotografie je s ženou jedoucí na motocyklu. Snaží se neopominout mladší generace a přicházejí čím dál tím častěji se stroji o objemu 250-300 ccm. Část veletrhu PIMS byla věnována prezentaci výzkumu mezi 300 výrobci motocyklů, příslušenství a i mezi prodejci na téma, co se děje špatně, že prodeje nestoupají, ale naopak klesají. Výsledkem studie je, že masovost výroby nesnižuje pro konečného zákazníka cenu a ve výsledku jsou motocykly pro konečného spotřebitele čím dál tím dražší. Přestože výrobci nabízejí stroje opticky s nižšímy objemy a cenou, dnes třeba Kawasaki Ninja 300 stojí stejně, jako stála v roce 2012 Honda NC700. Nebo v roce 2013 Yamaha MT-07.

 

Celé všechno toto snažení jde tedy vniveč, protože nové motorky jsou výrazně dražší, než před krizí a mladá generace ne úplně pozitivně reaguje na restriktivní trendy po celém světě. Získat řidičský průkaz je mnohem těžší, mnohem těžší jsou zkoušky. Společnost je pomocí různých státních a neziskových organizací vychovávána k větší bezpečnosti a tak i povinná výbava je rozsáhlejší, než tomu bylo v minulosti. Některé země uzákonily například maximální stáří ochraných helem na 3 roky, uzákonily povinnost používat specializované rukavice s ochrannými prvky, nebo motorkářské bundy s certifikovanými chrániči. Dále třeba reflexní ochranné prvky, nebo rovnou celé vesty. Do toho se zvyšují nároky na výbavu motocyklu a výrobci i provozovatelé jsou nuceni neustále posuzovat rozsah homologací na rozmanité části strojů, což stojí peníze navíc.
Mladá generace již nevnímá motocykl jako prostředek zábavy, relaxace a osobní svobody, jak tomu napovídá úvodní fotografe, či fotografie níže. Společnost dnes odsuzuje neukázněně oblečené jezdce. Ukáznění jezdci jako rytíři oblečeni do homologovaných a certifikovaných brnění postrádají tu svobodu, kterou měli jejich předkové.

 

   

Před dvaceti roky bylo běžné jezdit pouze s helmou a ochranou očí a rizika byla na straně provozovatele motocyklu. Dnes je řidič společností vychováván, že po drahé a náročné autoškole je třeba absolvovat dokončovací motoškolu, je třeba (a společnost to očekává) se dostatečně vybavit ochrannými prvky. Být motorkářem není dnes jednoduché a ani levné. Je to drahý koníček a motorkáři jsou vystaveni často svévůli rozličných úřadů, stanic technických kontrol a v případě zahraničí i občas odstrašující zlovůli policie. To všechno nejednoho potencionálního mladého motorkáře odradí.

 
 

 

Motocyklový trh nezkvétá. Velicí hráči jako BMW, Harley Davidson, Honda nebo Yamaha obtížně hledají cestu k takzvaným Miléniálům, kteří nyní dosahují věku 18-ti let a měli by společnostem přinášet tržby. Snaží se stroje vyrábět v levnějších zemích, ušetřené peníze se však nijak nedotýkají výsledné ceny. Jak je uvedeno v příkladu výše - maloobsahové značkové stroje z Indie či Číny jsou často dražší než byly před několika lety středněobsahové dvouválce z Japonska. BMW a Yamaha stagnují, Harley Davidson a Honda padají. Suzuki už dlouhé roky funguje se ztrátou a nebýt automobilové divize, žádná Suzuki by nebyla. Celý koncern Piaggio se od roku 2012 potácí v sestupné křivce a tolik šetří, že ještě vloni Aprilia neměla skoro co prodávat, protože se rušily celé produktové řady. Stejně tak se šetření koncernu promítlo do Moto Guzzi, kde zmizelo ikonické Griso, Stelvio a Norge - bez náhrady.

Rostou pouze ty společnosti, které rostou na úkor výše uvedených a rozšiřují své portfolio do segmentů, kde ještě nepůsobili. Dříve výhradně terénní KTM a Husqvarna jezdí čím tál tím víc po asfaltu a dříve čistě asfaltová Ducati se čím dál víc dívá do terénu skrze své Multistrady a Scramblery. MV Agusta pravidelně každé dva roky restukturalizuje a hledá nové investory. Mluvčí HD Matt King na veltrhu PIMS prohlásil, že "během 10 let si potřebujeme vychovat minimálně 2 miliony mladých jezdců. Abychom je nalákali, budeme ve svém indickém závodě vyrábět další a i menší stroje. Street 500, Street Rod 500 a 750". Budeme HD držet palce a těšíme se na Model Sportster 125 se vzduchem chlazeným jednoválcem.