Nejlepší kámoška je jen jedna. Je to ta holka, se kterou chceš běhat někde venku klidně každý den. Holka co podrží, když je nejhůř. Holka se kterou se pokaždé perfektně pobavíš, protože má stejný smysl pro humor.
A taky je to jediná holka, které dáš přednost před svým chlapem. No, a i když se třeba dlouho nevidíte, tak i po letech je to pořád ta stejná nejlepší kámoška, nebo možná ne stejná, je o chlup lepší. Ta moje nejlepší kámoška se jmenuje Míša a miluju jí, ale kdybych měla označit za nejlepší kámošku některou motorku, tak pak by to jednoznačně byla Yamaha MT-07.
Pro letošek dostali designéři v Yamaze nejspíš za úkol šokovat co nejvíc skalních fanoušků. Ty ve většině případů nemohou nové hmyzí tváři emtéček přijít na chuť. Neříkám, že jsem nebyla z nové vizáže překvapená, ale rozhodně jsem nebyla ani v opozici. Řekla jsem si, že všechny změny sterotypu mají svůj čas, který je nutný k tomu přijít jim na chuť. Já to ráda přirovnávám třeba k olivám, nebo světle pražené výběrové kávě, musíte se k tomu propít, nebo projíst, abyste objevili jejich smysl a určili jim ve svém životě své místo. V tomto případě pak jde o něco, co se stává výjimečným a co danému přiznává svůj jedinečný post, originalitu a možná i nenahraditelnost. Nese to s sebou ale i možná nějaká negativa, například to, že obyčejné věci najednou ztrácí svůj post a odsouvají se z předních pozic do temných koutků a možná až do zapomnění. A já myslím, že tady to Yamaha vzala do rukou stejně sebevědomě jako kavárny nabízíjecí "to kyselý kafe". Stojí si za svým a dávají vám možnost se zase posunout dál a zažít tak "dark side of Japan" ještě trochu intenzivněji.
Nová naked sedmička došla nejen ke změně vzhledu, ale i k několika technickým vylepšením, z nichž nejzásadněji vnímám zásah do brzdného systému a díky změně nádrže, sedla a rozšíření řídítek i k významněji příjemnější jízdní poloze. A nejsou to jen "marketingové kecy" stroj je opravdu uživatelsky příjemný a vzpřímenější ergonomie posazu je mi velmi sympatická. Hned jak na ní usednu přemýšlím, kam se spolu vydáme. Je pátek a po celém pracovním týdnu toužím po troše samoty a přírodě. A už to mám, letos jsem ještě nebyla na přehradě Souš. Je to takový můj každoroční rituál od té doby, co jsem se přistěhovala do Jizerských hor. Příroda je tu nádherná a po cestě k přehradě je spousta krásných míst. Jezdím tam na začátku sezony, která tu začíná nejpozději ze všech okolních cest, a to vždy sama, kde si sedám k přehradě a jen tak jsem a dýchám svěží horský vzduch. No a teď když mám navíc na testování motorku, kterou jsem označila za nejlepší kámošku, nejde jinak. Takže v pozdějším odpoledni sedám doma na stroj a těším se na cestu i cíl.
Míjím Stráž nad Nisou, Mníšek, Oldřichov v Hájích a prý nejdelší vesnici v Čechách - Raspenavu. Je docela pozdě a tak není skoro žádný provoz. Užívám si cestu a u Bílého Potoka už vím, že mě čeká cesta plná zatáček a vracáků. Jedu stylem pomalého nájezdu do zatáčky, protože za některými ještě leží občas trochu štěrku a pokud vidím, že je cesta čistá akceleruji na plno za apexem na rovinku. Motor je naladěn tak, aby dávkoval co nejvíce výkonu už odspodu a to přidává téhle nahaté holce na zábavnosti. A já se opravdu bavím. K hrázi přijíždím akorát včas, zapadající slunce totiž podtrhuje celou scenérii a já se kochám. A to nejen tím místem, ale i motorkou.
Mám pocit rebelství, utekla jsem na chvíli systému, oblékla si svůj enduro dres, který navíc barevně sedí a usedla na motorku, která také rebeluje. Rebeluje proti seškrceným emisním normám a tím i seškrcením výkonu tak, že si našla cestu, jak svého strojvůdce opravdu pobavit a to pěkně od podlahy. Smekám!
Od té doby, co jezdím, jsem měla šanci každý rok za řídítka MT-07 usednout a vždy jsem měla z bajku skvělý pocit. I jako začátečník a teď stejně i jako pokročilejší jezdkyně. Tehdy na začátku mi nabídla obratnost a uživatelskou nenáročnost, dnes mi nabízí zábavnost a hbitost a stává se tak v mých očích absolutně univerzálním každodenním parťákem, nebo spíš parťačkou.
Co bych si k ní ale přála je ještě možnost rozšířenějšího nastavení podvozku, když jsem jela sama podvozek fungoval dobře, ovšem Seikos s vyšší váhou nebyl příliš spokojen s jeho funkcí a to nemluvím o tom, když vezete batůžek, nebo si chcete zabalit batožinu na cesty. Jenže u téhle motorky její oblíbenost podtrhuje i cena a je tak jasné, že nedostanete žádné extra buřty. I tak je ale motorka v poměru ceny a výkonu neoddiskutovatelnou jedničkou a věřím, že tomu i nadále zůstane. Pokud se ovšem její fanoušci naučí jíst ty olivy, že jo?!
Děkujeme Yamaha Motor Česká republika za zápůjčku stroje
 |
+ silný a kultivovaný motor + zábava už od nízkých otáček + nízká spotřeba + přesné vedení stopy i za vyšších rychlostí
- měkký houpavý podvozek a zároveň tvrdý na dírách - nemožnost podvozek nastavit - nenastavitelná spojková páčka - přespříliš jednoduchý infotainment |
