Když už držím CFko ve vytočené dvojce asi desátou minutu na plný plyn, tak si říkám, že tohle nemůže úplně dobře dopadnout. Přece jen, hluboký fešfeš dokáže potrápit nejednu motorku, zejména pokud ji chybí koně. A tady bych si jich dokázal představit trochu víc.
Když už se mi podaří tam v jednu chvílí dát trojku, vzpomínám na svá mladá léta na Pionýru, když jsem ho očima tlačil do kopce do dlouhé Rýnovické ulice v Jablonci. Jednička: jooooOOOOO - Dvojka: NEEEeeeee - Jednička: jooooOOOO - Dvojka: NEEEeeeee. Takhle podobně to bylo kolem pouště Erg Chebbi. Písek je tam neúprosnej a jediné co pomáhá - hluboké písečné koleje traverzovat tam a nazpátek a posouvat se stylem pouštního hada.
Nakonec motorka vydržela víc než já a když už to bylo možné, radši jsem s ní zmizel do vysokých dun. Tam jsem si jistý. Přece jen, pouštěmi jezdím pátým rokem a na vysoké duny mám skill. A i tady je ten výkon potřeba. Když je ho málo, dá se vynahradit pečlivější volbou stopy. A co na to CFko? Opět dvojka na hranici omezovače, duna za dunou. Větrák na něm sice běží nonstop, ale motorka nijak neprotestuje a nevadne. A to z našeho týmu odpadá jeden člen za druhým, protože se jim motorky (a někdy mozek) přehřívají. Zázrak? Zřejmě ne. CFko je očividně nadimenzované, až předimenzované. Naštěstí.
Sázka na CFMOTO 450MT do marockých pouští byla tak trochu loterie. Vím co pouště dokážou a byl jsem v té tuniské jeden rok, kdy nám tam umřela třetina strojů, protože to prostě nevydržely. Dalším důvodem byl fakt, že se tahle motorka až tak moc chválí, že jsem se rozhodl ji dát tolik do těla, až umře. Nakonec vydržela víc než já a jediná závada co se na ní stala byla, že se uklepal šroubek na táhlu řazení. A to dokonce až na španělské dálnici cestou nazpátek do Malagy. Takže banalita. A pocity?
CFMOTO 450MT je z mého pohledu jako Yamaha Ténéré 700. Jen je menší, lehčí a levnější. Vydrží všechno, jako Yamaha a je potřeba na ní k dokonalosti, stejně jako u té Yamahy, udělat několik úprav. Nekonečné kamenité pláně marockého kraje Oriental mi daly za pravdu, že nejlepší investici kterou bych do motorky udělal, by byla investice do tlumičů. Úplně stejně, jako to dělají stovky lidí u té Tenerky. Vybaven nářadím se mi tak nějak podařilo seřídit předky, aby ze mě motorka nevyklepala duši. Se zadním tlumičem to bylo o poznání horší a tak jsem nakonec strávil hned první den asi 300 kilometrů ve stupačkách.
Což nebylo úplně od věci, protože ve stupačkách je motorka mnohem agilnější než v sedě. Pokud jsem vsedě vlítnul do nějaké písečné pisty, byl jsem rozevlátej, že mi ani celá poušť nestačila. Stoprocentně se to projevilo cestou na jezero Iriki, kde jsme jeli cca 100 kilometrů rozježděnými pistami, ve kterých bylo až 40 centimetrů hlubokého jemného písku. Ta motorka vede skvěle stopu... dokonce lépe než mnohem dražší KTMky s poladěnými tlumiči. Pokud jsem jel ve stupačkách. Nebude to těmi tlumiči jako takovými, ale spíše geometrií, kterou má CFko více rallyovou, než endurovou. A tady se to ukazuje v plné parádě.
Na druhou stranu, standardní nízké sedlo jsem proklínal, protože když už jsem si sednul, zapadl jsem do motorky jak němec do tanku a se strojem se dalo jet jen velmi obtížně. Ačkoliv jsem nízké postavy a vyšší sedačka by mi jistě dělala trable dosáhnout, jízdně by jistě posunula stroj o notný kus dopředu. Dlouhé pláně k poušti Erg Chegaga jsem tak jel většinou ve stupačkách a když už jsem v nich stál čtvrtou hodinu, říkal jsem si že bych ty stupačky jistě ocenil větší.
Pokus o jejich výměnu za rally stupačky Rade Garage sice proběhl již v čechách, ale KTM stupačky prostě nejsou kompatibilní s CFMOTO a musela by nastoupit flexa. A to mi za to nestálo. Takže se vyrazilo s CFkem ve vlastně sériovém stavu. Jediné co bylo to, že se ze stupaček sundaly gumy a stroj se trochu odlehčil demontáží zadního nosiče.
Negativa? Našly by se jistě na straně tlumičů. Zejména ten zadní mi na kamení v kamenitých výjezdech přišel hroznej. A řídítka. Ta jsou z továrny strašně vysoko a těžko se nad nimi hledá agresivnejší enduro postoj, který je v poušti potřeba. Rozhodně bych si dokázal představit silnější přední brzdu. Na asfaltu. V terénu mi to nepřišlo nijak limitující. Pozitiva? Mnoho. Spojková páčka na jeden prst - úžasný. Celý den v dunách mě spojková páčka ani za mák neunavila.
Geometrie motorky je skvělá a stroj skvěle drží stopu, pokud ji tělem vhodně vyvážíš. Nízké těžiště - ačkoliv jsem se snažil se strojem nepadat, ne vždy se to podaří a motorka se dobře zvedá ze země. Vypínač zadního ABS a trakce na jedno stisknutí - leckdo by se mohl od CFMOTO naučit.
Zásadním pozitivem byl fakt, že ať jela motorka stovky kilometrů doslova na "kamenitých rozbíječkách", ať jela v hlubokých pistách pořád na dvojku téměř v omezovači, i když se trápila ve vysokých dunách, nikdy neprotestovala, nezvadla, nehlásila že se přehřívá, nikdy na ní nic neodešlo. A za celých 2500 kilometrů si nevzala ani gram oleje. Překvapivě vydržely i ráfky, což se nedalo říct o všech účastnících našeho aktuálního putování, kteří ráfky na kamení nepěkně nakopali.
Suma sumárum, CFMOTO 450MT je kolem dokola chváleno a já svou pochvalu musím potvrdit. Sice bych pro jeho zdokonalení do něj ještě něco nainvestoval, ale to veskrze investuju do všech svých motorek, takže v tom nevidím rozdíl.
