Vloni na podzim nás Honda překvapila novým Gold Wingem, který, ruku na srdce, si již zasloužil update. První lidé se na něm již svezli a tak posíláme krátký report.

Detailnější rozbor nového Goldwinga jsme si již udělali v dřívějším článku. Nyní přichází na první dojmy z krátkodobého testu.

Pozitiva

Nastavitelný větrný štít a aerodynamika stroje

Pokud jste v minulosti jezdili na Goldwingu tak víte, jaká je to operace zdvihnout štít do vyšší polohy. Musíte vyklopit pojistné páky na krajích kapotáže, nejlépe oběma rukama vzít za štítek velikosti výlohy obchodního domu a tu vytáhnout do horní polohy. Potom pojistné páky zase zaklapnout. Nový Goldwing má díkybohu větrný štít elektricky nastavitelný pomocí tlačítka na levé ruce. Přestože je nový větrný štít menších rozměrů než u starého modelu, aerodynamika motocyklu je tak dobře zvládnutá, že na pilota ani spolujezdce téměř vůbec nefouká. Respektive fouká méně než u předchozího modelu. A to i přes to, že nové plexi je užší.

 

Podobně referoval také batůžek. Ten tvrdil, že proud vzduchu na něj je sice podobný jako u staršího modelu, ale byl čistší a bez turbulencí, které u starého modelu byly.

Nový duální brzdový systém

První implementace duálních brzdových systémů byly zklamáním. Vzpomínám si na první Kawasaki GTR 1400, kde pocit na brzdách zanechával ošklivou pachuť v ústech.  Duální brzdové systémy došly od té doby po dlouhé cestě a nová generace v Goldwingu je ukázkově transparentní. Sešlápnutí zadního pedálu poctivě brzdí zadní kolo a k tomu posílá brzdící tlak do prostředních pístků předních šestipístkových třmenů.

Přední brzdy jsou kapitolou samy o sobě. Radiální šestipístky mají neagresivní nástup a ohromná třecí plocha brzdí výborně - téměř navozuje pocit, že brzdíte na o 150 kilo lehčím supersportu. Brzdám sekunduje ABS s integrovaným hillholderem.

Nový přístrojový panel

Odcházející Gold Wing byl co se týče ovládání doslova katastrofou. Ohromné množství tlačítek doslova zaplňovalo kokpit, řídítka a boční panely kapotáže a téměř 60 tlačítek na všechny možné funkce byly doslova džunglí, k jejímuž dokonalému zvládnutí jste museli nastudovat rozsáhlý manuál.

Nový Gold Wing snižuje toto množství ani ne na polovinu. Honda u svého křižníku nepodlehla módním vlivům a zachovala analogový rychloměr a otáčkoměr a doplnila ho velikým 7" TFT LCD. Ten doplňují 4 další vkusně vložené revezní displeje.


Plochý šestiválec

Na první pohled se dle výčtu technických specifikací nezdá, že by motor prošel nějakou výraznější modernizací. Opak je pravdou. Motor je od základu jiný. Menší, lehčí a s hladším průběhem výkonu. V nejnižších otáčkách má více kroutícího momentu a v nejvyšších otáčkách je výkon výrazně vyšší. Ve středních otáčkách má podobné parametry jako jeho předchůdce. K lepší dynamice mu pomáhá výrazně nižší hmotnost stroje. Převodovka je nyní šestistupňová, případně volitelná automatická sedmistupňová. Motor moderně doplňuje čtyřventilový rozvod, ride-by-wire, nebo spojka s řízeným prokluzem. Aplikace systému elektronického plynu umožnila instalaci čtyř jízdních módů - Tour, Sport, ECO a Rain.

POSLEDNÍ NOVINKY

Negativa

Menší zavazadla

Nekupujete si luxusní křižník, abyste se museli škrábat za uchem, že se vám nevejdou věci do úložných prostorů. Nový Gold Wing ztratil 40 litrů úložného prostoru a zadní topcase je tak akorát na dvě helmy. Chápeme, že Honda chtěla nového Gold Winga odlehčit, zúžit a omladit, věrným příznivcům modelu to není bohužel nijak po chuti. Na druhou stranu je fakt, že snížení hmotnosti o 48 kilogramů je více než znát a stroj je díky tomu svižnější a mnohem lépe ovladatelný.

Méně benzínu

Stroj se neomezil pouze na redukci úložných litrů. Šel také do redukce litrů benzínu, protože šla dolů kapacita nádrže o 4 litry. Honda sice slibovala snížení spotřeby nového motoru o 20% a tím omlouvala snížení kapacity nádrže o 15%. V praxi je ovšem snížení spotřeby jen nepatrné a uživatelé mohou počítat s dojezdem "pouze" kolem 350 kilometrů.


Základní, nenastavitelný podvozek

Je nutno říci, že přední podvozek označovaný jako Double Wishbone je impozantním kouskem inženýringu. Posouvá kvalitu jízdy a ovladatelnosti takto velikého stroje do nevídaných výšin. Motorka této kategorie by si ale zasloužila plně nastavitelný podvozek. Když už ne elektronicky, tak alespoň mechanicky.

Tyto stroje si kupují lidé nejenom běžných konfenčních rozměrů, ale často velmi rozložití pánové. V případě obsazení batůžkem a plnými zavazadlovými postory mohou být rozdíly v řádu stovek kilogramů a proto by si Gold Wing zasloužil pro tyto účely mít možnost nastavit úroveň odpružení. Honda se omezila na pouhé elektronicky nastavitelné předpětí zadní pružiny a to je vše. Žádný útlum, žádný odskok a to nemluvím o předním kole, na které se zapomnělo úplně.

Pro další generaci Gold Winga má tedy Honda alespoň na čem pracovat. Gold Wing je léta opečovávaný stroj, ale letošní model jakoby stál na začátku. Nové je na něm prakticky vše a na mnoha místech jsou rezervy pro zlepšení.