Dojet na severní pól na motorce zní pro někoho směšně, zbytečně, až bláhově. Naštěstí žijí na naší zemi dostatečně cáklí lidé, kterým to přijde jako dobrý nápad.

Jedním za takových lidí je Sjaak Lucassen. Člověk, který na supersportovní Yamaze R1 objel (mimo jiných cest) celý svět.  Během 250 tisíc kilometrů dlouhé cesty navštívil 75 zemí a na základě této cesty vznikl i celovečerní film a kniha. Kolem světa nicméně jezdí již kde kdo. Zdokumentované dobrodružství Long Way Round s Ewanem McGregorem a Charly Boormanem dodalo kuráž nejednomu dobrodruhovi, přičemž rozvoj satelitních map, GPS navigací a celosvětově dostupné komunikace cestu kolem světa hodně zjednodušily.

Existují ale i jiné výzvy. Jedna z nich je cesta na severní pól na motocyklu. Pokud je nám známo, historicky tuto cestu zvládl jen Shinji Kazama, který severního pólu dosáhl v roce 1992 na motocyklu Suzuki DR200. Shinhi Kazama mimochodem dojel i na ten jižní. V roce 1987. Což znamená, že v knize zápisů opravdu není plno, zejména proto, že -40°C nechce jen tak někdo absolvovat. Co bude zcela unikátní, že Sjaak Lucassen chce jet na pól zcela sám. Za motocyklem si potáhne saně sloužící jako jeho mobilní přístřešek a zásobárna provozního materiálu. Shinji Kazama totiž měl doprovodný tým dvou sněžných skůtrů, dalších tří Japonců a dvou Inuitů. Sjaak bude mít pouze tým, který by mu měl na konci druhé etapy dovézt zásoby paliva.

Dobrodružství začne v lednu 2021. Leden byl Sjaakem Lucassenem vybrán zcela záměrně. Jednak bude všude dostatečně silná ledová a sněhová pokrývka, za druhé, aby bylo jasno, že pólu bylo dosaženo v neobtížnějším období. Sjaak chce pólu dosáhnout ve třech etapách. První, která měří 1800 kilometrů vede z Anchorage na Aljašce do kanadského Tuktoyaktuku. Ta povede většinou po vypluhovaných sněhových cestách a saně na ní budou vybaveny kolečky. Druhá etapa povede Beaufortovým mořem z Tuktoyaktuku na ostrov Ward Hunt. Tato etapa bude nejobtížnější, protože cesta protíná spoustu ostrovů, kde bude velká variabilita podloží a terénu. Její délka bude 2300 kilometrů. Zde se jezdec bude muset utkat s velkým množstvím proláklin, prasklin a také s množstvím vystupujících ledových bloků. A také s ledními medvědy, kterých je v této oblasti vysoké množství. Třetí a nejkratší etapa bude měřit 800 kilometrů a povede z ostrova Ward Hunt přímo na severní pól. Povede přes zamrzlý oceán a Sjaak Lucassen doufá v hluboký mráz, aby byl povrch co nejtvrdší.

Yamaha R1 s názvem Arctic 1 je speciálně upravený stroj, který má modifikovaný podvozek, aby mohl hostit velmi široká kola. Přední dosahuje šířky 40 centimetrů a zadní dokonce 60. Kola budou samozřejmě vybavena hřeby. Speciálně byly vyrobeny brýle, aby byly od sebe rozšířeny přední tlumiče a taktéž zadní kyvná vidlice. Ta umožňuje variabilně měnit světlou výšku stroje, podle podmínek na ledě. Kola jsou vybavena dohušťováním a odpouštěním vzduchu, takže řidič může za jízdy měnit tlak v pneumatikách. Zvětšen byl i chladící systém a naopak, některé komponenty, jako například karburátory obdržely vyhřívání. Jezdec si sebou veze i malou elektrocentrálu, která mu může napomoci, pokud by třeba v krutém mrazu ráno nemohl motocykl nastartovat. A která by měla sloužit i pro výrobu elektrické energie pro dobíjení různých baterií a pohon vyhřívání za nejvyšších mrazů.

Celá cesta na severní pól je dost náročná. Sjaak na ni pracuje již od roku 2008. Nejvíce práce bylo obstarat různá povolení a zajistit financování skrze sponzory. V lednu 2021, kdy budete koukat na písčitou Rally Dakar ve vysokých vedrech, tedy myslete na to, že na druhé straně světa také někdo bojuje. Se zcela jinými živly.