Není svým způsobem nad to, sednout na jednoduchou motorku, nasadit si na hlavu otevřenou helmu a vydat se na projížďku krajinou. A sednout na takovou motorku, která vám dá dostatek času načerpat atmosféru a vůně přírody. Na kterou sednout?
Osobně mám doma prastarou Moto Guzzi V35. Dvouválcová třistapadesátka s 35 koňmi (splňuje emisní normu Euro 0) a s OHV rozvodem, ve kterém slyšíte každé převalení motoru. Motorka je skvělá v tom, že nemá smysl s ní nikam pospíchat a ani mě nenapadne ji někde dávat na stupačku. Právě naopak. Je to skvělý stroj pro kochací projížďku, kde si užívám každý metr. Co kdybych ji neměl? Poohlédnul bych se po nějaké novodobé klasice. Z čeho bych vybíral?
Náš trh mi dává několik možností. Vybral jsem si z nich podle parametrů, které jsem určil, že by stroj měl být:
- Mezi 300 a 400 kubíky, aby mě to nedávalo moc příležitostí divočit
- Klasický vzhled, který bude pasovat k mé plešaté a vousaté hlavě a věku (již několik let něco přes třicet)
- Jednoduchou konstrukci, ale typu naked
- Přijatelnou cenu, protože pro kochačku přírodou nepotřebuji utrácet víc jak 130 tisíc.
Otevřel jsem ceníky výrobců a koukám z čeho vybrat. A trh nabízí opravdu jen několik modelů. V abecedním pořadí:
- Benelli Imperiale 400
- BSA Bantam 350
- Honda GB350S
- Jawa 350CL
- Jawa 350CL 42
- Royal Enfield Classic 350
- Royal Enfield HNTR 350
Benelli Imperiale 400
je nejortodoxnější a nejklasičtější model ze všech. Je až s podivem, že je možné ho v Evropě prodávat, protože pohledem na jeho motor to vypadá, že se jeho vývoj zastavil někdy před sedmdesáti lety. Ale nebudeme mu úplně zazlívat jeho vzhled, je to motor nový, cíleně postavený tak, aby vypadal tak, jak vypadá. Aby splnil všechny emisní podmínky, bylo ho nutné uškrtit na 15,5 kW (21 koní). Klika s vysokým zdvihem dává motoru akceleraci podobnou sekačce na trávu a celé motorce i podobný výkon. Za nejnižší cenu v tomto porovnání dostanete i klasickou dvouvláknovou žárovku v předním světle a set dalších čtyřech žárovek v blinkrech. Jízda na Imperiale mě dostala... 
...zejména tím, že mi dala nejvíc času se pokochat okolím. Vzhledem k tomu že všechno na motorce je dobově ocelové, její hmotnost přes 200 kilogramů dává 21 poníkům docela zabrat, i přesto že je roztočíte k maximálním 5500 otáčkám. Na druhou stranu se projev dvouventilového SOHC vzducháče nejvíce blíží mé Guzzině a je v něm slyšet úplně všechno. Imperiale 400 je natolik old school, že si říkám, že vlastně nejmodernější prvek její výbavy je elektrický startér. Protože jinak bych byl nucen si připomenout rčení, že "kdo si ji nenašlápne, ten si ji nezaslouží".
Klasického chromu si na Imperiale moc neužijeme, ale najdeme na ní spíš leštěný hliník a kartáčovanou nerezovou ocel na výfuku. V ceníku u motorky svítí číslo 109900,- Kč.
BSA Bantam 350
je motorka, která se v České republice ještě neprodává a musel bych si na ni počkat někdy na konec jara 2026. Ale možná že by to za počkání stálo, pokud bych chtěl klasiku s moderními prvky. Svým způsobem je Bantam 350 velmi podobná Triumphu Speed 400 (nedostal se do porovnání kvůli vysoké ceně), protože jakkoliv je to klasika, má ale mnohé moderní prvky. Jako jsou litá kola, LED světla, sice kulatý, ale LCD přístrojový panel a nebo také hybridně, vzduchem i vodou chlazený motor.
Motor o objemu 334 kubíků dává maximum 29 koní a 29 Nm "krouťáku". A jedná se o veskrze moderní motor vyvinutý italskými inženýry, vyráběný indickou Mahindrou, vlastně jako celá motorka jako taková. Ten oproti Benelli točí 7750 otáček, takže se dá říci, že je již vysokootáčkový. Bantam má oproti Benelli vždy o palec menší kola. Vpředu 18 a vzadu 17 palců, která jsou navíc litá a tudíž o něco méně klasická.
Cenu BSA Bantam prozatím ještě neznáme. Je ale známá již ve Velké Británii a jednoduchým přepočtem na koruny by se mohla pohybovat kolem 115000,- Kč.
Honda GB350S
je taktéž v Indii vyráběný stroj, který se na tamním trhu prodává jako CB350. Oproti BSA je trochu klasičtější, protože má kompletně vzduchem chlazený motor s dvěma ventily a centrální vačkou. Však také dává jen 21 koní (15,5kW), které roztáčejí kolečka pětistupňové převodovky.
Oproti dvěma výše uvedeným, má zase odlišnou skladbu kol. Vpředu 19 a vzadu 17 palců, opět litých. A jako jediný stroj v porovnání má kontrolu trakce. Ne že by to těch 21 koní jakkoliv potřebovalo. Světla a blinkry jsou kompletně LED, ale alespoň že má klasický jednoduchý analogový tachometr, byť obohacený o malý LCD displej.
Vysokozdvihový motor, kde píst kmitá na předlouhé dráze 90,5 milimetru, výkonem vrcholí také na 5500 otáčkách, podobně jako u Benelli. Oproti ní je ale mnohem lehčí (178 kilogramů i s palivem) a tudíž má lepší poměr výkonu a hmotnosti. 
Honda GB350S má stanovenou cenu 108900,- Kč a je k dostání téměř ihned v dealerské síti Honda.
Jawa 350 CL
je oproti dvěma výše uvedeným motocyklům v mnoha ohledech odlišná. Výrobce se v jejím případě, podobně jako u Benelli Imperiale, snažil více držet svého historického odkazu a tak si významně silně drží své klasické tvary. Přesto v jejích útrobách tepe moderní podčtvercový motor se čtyřventilovou technikou, který dosahuje vysokých otáček. Maximum je tedy 16,6kW (22,5 koní) při 7000 otáčkách a 28Nm točivého momentu. Přestože je chlazený především vodou, je chlazen i vzduchem, protože jak válec tak hlava mají chladící žebra.
Jawa 350 CL nešetří chromem, tak jako se nešetřilo před padesáti lety. Chromované výfuky, nádrž i kola doplňují leštěná hliníková víka motoru. Barevnou kombinaci ale hlavně definuje klasická Jawa červená barva. Dobově vypadá i její tachometr, který v sobě má i vtipný analogový ukazatel stavu paliva. Uvnitř má ještě digitální šišoid ukazující najeté kilometry, či jednoduché údaje. Celkově jednoduchý je i motocykl, se žárovkovým světlem a žárovkovými blinkry.
Jawa 350 CL je podobně jako Benelli Imperiale pořádným kusem železa. Najdeme na ní pramálo plastu a tak se její hmotnost pohybuje kolem 195 kilogramů - jako u Hondy. Cena stroje je 129700,- Kč a je běžně k zakoupení v dealerské síti.
Jawa 350 CL 42
je moderní iterací klasické CLky, která se v mnohém podobá výše uvedené BSA Bantam 350. Nebo spíše naopak, BSA se podobá této Jawě, protože právě této Jawě (a modelu Pérák 350) vyčoroval její motor. Ten je opět o objemu 334 kubíků, je to opět vodou a vzduchem chlazený čtyřventilový a podčtvercový ageregát, který poskytuje výkon 29 koní a 30Nm točivého momentu. Je to tedy nejsilnější zástupce z celého porovnání.
CL 42 má litá kola, ale s širšími ráfky než 350 CL, takže obouvá širší pneumatiky. Jejich průměr ale zůstává stejný, tedy 19 a 17 palců. S BSA má toho mnohé společného. Jako například design kol, kulatý, avšak digitální tachometr, ovladače na řídítkách, ale také třeba parabolu předního světla. To je již plně LED, stejně jako blinkry.
Zachovává si ale doutníkové výfuky, byť jsou již vytaženy směrem nahoru a nenajdete na nich chrom, ostatně jako kdekoliv jinde na celém stroji. Model 42 je tak více moderní klasikou, pro toho, komu by přišla původní Jawa 350 CL už jako příliš oldschool.
Menší blatníky a lehčí kola pak stojí za i nižší hmotností, která je 186 kilogramů. Jawa 350 CL 42 bude k sehnání v prodejnách za cenu výrazně nižší, než je cena původní 350 CL. Prodejci si ji budou cenit na 113300,- korun.
Royal Enfield Classic 350
je takovou výrazně modernější obdobou Benelli Imperiale 400. Chromovaná vyplétaná veliká kola o průměru 19 a 18 palců, plechové blatníky a poctivá kovařina stojí za 195 kilogramy provozní hmotnosti. Motor je už od pohledu moderní, s nízkou hlavou, přesto s nadčtvercovou konfigurací pístu. Přestože dokáže točit o 600 otáček víc než Honda, nepřekonává jí výkonem, ačkoliv mají shodný zdvihový objem. Maximální výkon je 14,9kW, tedy 20,2 koňských sil.
Classic si drží historickou linku již od roku 1940, přesto je tato platforma z roku 2008 s poslední modernizací v roce 2021. Přestože vypadá fakt hodně klasicky, jeho design podléhá neustálému vývoji. Najdeme na něm dostatek chromu a to jak na ráfcích, tak na kolech, výfuku a blatnících. Klasicky kulatý rychloměr doplňuje rozměrný LCD panel se zbytkem statistických údajů.
Classic má stejně jako Benelli a Honda pětistupňovou převodovku. Přestože je v materiálech focen s jednou sedačkou, stroj je homologován pro dva a sedačka spolujezdce je demontovatelná, ale součástí standardní výbavy. Jeho cena začíná na 130990,- korunách.
Royal Enfield HNTR 350
stojí podle abecedy na posledním místě. HNTR je zkomolenina označení Hunter, pod kterým se tento Enfield prodává v mimoevropských zemích. HNTR je pro RE Classic to, čím je pro Jawu 350 CL 42 klasická Jawa 350 CL. Modernější verze toho samého, s lehčími blatníky, jednodušší stavbou a litými koly je ve výsledku o celých 14 kilogramů lehčí než Classic 350.
Přesto v útrobách ukrývá ten stejný motor o výkonu 20,2 koní, který ale otáčí sedmnáctipalcovými litými koly s širšími ráfky, které tudíž obouvají širší pneumatiky. Se vzduchem chlazeným motorem je tedy nejvíce podobný výše uvedené Hondě GB350S a to zejména stavbou a celkovým designem. Přesto se od sebe stroje dost liší, vlastně ve všech parametrech a technických specifikacích.
LED světla a blinkry jsou doplněny kulatým analogovým, přesto hybridním LCD přístrojovým panelem. Moderní HNTR má také oproti Classicu modernější cenu. Ta začíná dle modelu na 115990,- korun
Jak je vidno, je z čeho vybírat. Přesto není výběr kdoví jak široký. Spousta výrobců tuto kategorii zcela ignoruje, minimálně tedy pro evropské trhy. A evropští výrobci zcela kompletně. A když už, nabízí technicky mnohem výkonnější komplikovanější stroje, se kterými to už není na otevřenou helmu a cigáro do pusy...
