V České republice se ročně ztratí stovky motocyklů. V celé Evropě statisíce. Proč se ztrácejí a jak se proti tomu chránit?

Na jedné straně je policista, na druhé zloděj motorek. Každému z nich bylo položeno několik otázek a máme odpovědi.

Policista

"Žádné zabezpečení není stoprocentní. Kvalitní zabezpečení ovšem výrazně zvýší šanci, že případní zloději se od vašeho stroje odvrátí a "ukradnou si" stroj stojící jinde, který je méně zabezpečený"

 

Typ motocyklů. "Většinou se ztrácejí sportovní stroje. Vedle nich také enduro a motokrosové stroje, které lze provozovat mimo pozemní silniční komunikace a tudíž nejsou tolik na očích veřejnosti. Mimo export strojů za hranice republiky se mnoho odcizených strojů rozprodává na náhradní díly."

thi5

Nejlepší zabezpečení. "V poslední době je nejběžnější způsob naložit odcizený motocykl do dodávky a odvézt nikoliv po vlastní ose. Zlodějům odpadá spousta komplikací se startováním stroje, s překonáváním kotoučových zámků, nebo s lámáním zámku řídítek a tudíž s poškozením rámu stroje. Motocykl v dodávkovém voze taktéž není na očích a lze ho bez pozornosti převézt na bezpečné místo. Stačí k tomu dvě lešeňové trubky, které se podloží pod přední vidle a zadní část motocyklu. Čtyři lidé pak snadno zvednou i poměrně těžký motocykl a během třiceti vteřin ho mají naložený do dodávky a odjíždějí."

"V tomto případě je nejvyšší jistota v kotvách v zemi pod úrovní podlahy, ke kterým je motocykl přivázán tvrzeným řetězem, který má kalená oka s minimálním průměrem 16 milimetrů. Kotvy by měly být alespoň dvě a řetěz k nim (a ke stroji) přivázán tak, aby se žádnou svou částí nedotýkal země, nebo aby ho nebylo možné k zemi dostat. To samé platí i o zámku, který onen řetěz uzamyká - nesmí se dotýkat země. Pokud by se dotýkaly, je pak snažší řetěz nebo zámek přestřihnout pákovými kleštěmi, což je oblíbený a tichý způsob jejich překonání. Ležící řetěz na zemi je také snažší rozbít palicí, pokud se pečlivě zmrazí zmrazovacím sprejem. Co se týče překonávání zámků jejich odemknutím například planžetami, s tím se prakticky nesetkáváme. Setkali jsme se i se zloději, kteří motocykly nakládali pomocí hydraulické ruky na nákladní automobil. Dva řetězy v podlahových kotvách by způsobily poškození stroje a proto si zloději radši odvezli vedle stojící méně zabezpečený motocykl." 

thi1

"Rozumný způsob zabezpečení jsou i kotoučové zámky s alarmem. V případě jejich pohybu začnou pískat, což zloději opravdu nemají rádi. Kotoučový alarm by měl nejenom pískat, ale také blikat, aby bylo zřejmé v které části parkoviště je spuštěn alarm. Doporučuji mít takovét kotoučové zámky dva, na každém kole jeden. A každý jiné značky - aby pískající alarmy byly dva odlišné. Dva odlišné alarmy ve stejný moment přitáhnou mnohem více pozotnosti než jeden."

"Existují různé systémy zabezpečení stroje pomocí RFID technologií, nebo pomocí neviditelných teček. Z naší zkušenosti zloději tato zabezpečení zcela ignorují a stroj s takovouto samolepkou (o takovémto zabezpečení) jde automaticky na rozebrání na náhradní díly. Šance na jeho nalezení v celku je pak absolutně minimální."

thi2

Ideální místo. "Ideální je mít samozřejmě uzamčenou garáž uvnitř oploceného objektu. I ve vlastní garáži je třeba motocykl uzamykat. Chápu, že není nic ideální a ne všechny garáže jsou uvnitř zahrad. V řadové garáži je rozumné mít vlastní podlahovou kotvu a světlo spínané pohybovým čidlem, které je nezávislé na elektrické síti. Stalo se několikrát, že zloději vyhodili jističe na garáži aby shodili světla a kamerový systém. I falešná kamera vedle světla s pohybovým čidlem je lepší než nic."

"Garáž jako takovou je rozumné uzamknout kvalitním zámkem na petlici. Jakoliv lze petlici rozřezat akumulátorou rozbrušovací pilou, zloději neradi chrlí do noci sršně jisker a obvykle se snaží přeštípnout zámek. Použijte zámky, které mají ktytý čep, jak třeba Squire 65CS, nebo Abloy Protec 362, či nějaký podobný, které mají čep alespoň 15mm silný. Vzhledem ke krytí uzamykacího čepu je velmi obtížné je přeštípnout. Je to sice velmi drahá ochrana, ale například na Ebay je občas možné koupit za rozumnější cenu."

thi3

 

Zpověď zloděje motorek

"Vždycky jsem si myslel že jsem obyčejné dítě. Pak přišla šance si trochu přivydělat, když kamarád sháněl horské kolo. Povedlo se mi jedno takové ukrást a za pár tisíc mu ho prodat. Bylo to snadné. Pak jsme byli dva kamarádi, kteří si občas přivydělali kradením kol u obchoďáků. Jenže z toho moc nebylo. Byla to obyčejná městská kola. Lepší to bylo na cyklostezkách u hospod a restaurací. Stačilo přijít ke kolu v hezké cyklistické výbavě a každý se domníval že to hezké drahé kolo na kterém odjíždíte je vaše. Takhle jsem se živil skoro deset let. Moje jméno se sice jednou objevilo v seznamu policie, ale nikdy jsem nebyl vážně vyšetřován, ani chycen. Když začaly ceny kradených kol klesat a riziko bylo kvůli pár drobným nízké, přestal jsem to dělat."

"Pak jsem začal dělat do motorek. Dalších pět let jsem přeprodával celé stroje dál do řetězce obchodníků s náhradními díly. Nikdy jsem neprodával sám díly, jakkoliv to bylo lákavé. Třeba jen samotný motor z celé motorky se dal prodat jako celá ukradená motorka. Riziko ale bylo moc veliké a mnoho dílů rovná se větší šance být někde chycen za ruku. Za stroj jsem dostal třicet až padesát tisíc korun. Bylo to mnohem obtížnější než krást kola, ale odměna tomu odpovídala. Žil jsem si krásně, ale narození dítěte všechno změnilo. Začal jsem se ohlížet přes rameno a začal jsem se v noci budit, v očekávání že mi někdo vykopne dveře a odvede do vězení. Tak jsem s tím skončil. A už roky jsem na motorku nešáhnul. Až na tu svou vlastní. Jsem vášnivý motorkář a motorky miluju. Ve skrytu duše se nyní za svou minulost trochu stydím, ale nikdo z blízkých to neví a já si za tyto fušky zařídit rozumný život."

Co se nejlépe kradlo? "Byly to především supersporty. Chodily mi od odběratelů požadavky na díly, protože supersporty se nejčastěji bourají. Jejich majitelé nemají na motorkách žádné kufry ve kterých by vozili řetězy a tak nechávali často motorky jen tak stát na ulici. A pak choppery. Zejména ty veliké a hodně ověšené cingrlátky. Ty se dobře prodávaly, protože se dělaly hodně stavby, na které bylo potřeba nějaký ten materiál a díly."

thi4

Nejhorší zabezpečení? "Pro majitele motorky je nejhorší místo podzemní nebo nadzemní společná garáž krytá závorou. Závora není žádné zabezpečení, jak to někdy psychologicky vypadá. Hodně hraje do karet anonymita společných garáží a také často nefunkční kamerové systémy. Máte dost klidu motorku vydrátovat a nastartovat. Když přišla větší zakázka, jezdil jsem s dodávkou a s partnerem. Motorky se nakládaly do dodávky. Zejména lehké supersporty byly doslova snadné. I se zamčenými řídítky jsme takovou motorku naložili do patnácti vteřin. Choppery byly horší. Těžší a hlavně větší. Tam to trvalo tak do třiceti vteřin. Poté jeden sedal za volant a druhý motorku ještě za jízdy drátoval. Později jsem už všechny motorky startoval. Nakoupila se nějaká technika co mi pomohla překonávat imobilizéry. Takže jsem motorku téměř vždy odvážel po ose. Motorka se obvykle ihned vezla k odběrateli, který ji vezl na jiné kryté místo, kde ji nechávali odstát, aby se vyloučila možnost nějakého skrytého GPS vyhledávacího zařízení. Co pak se stroji bylo jsem se už nikdy nezajímal."

"Nechávat motorku stát jen tak na ulici bez zabezpečení může opravdu jen hazardér. Motorky které jsem vždy odvážel po ose byly veliký cestovní endura. Špatně se vešly do dodávky - mají vysoko zrcátka a plexiskla. Ty se musely před naložením odšroubovat, což přitahovalo pozornost a zvyšovalo riziko přistižení. Taktéž motorky přikryté kvalitní uzamykatelnou plachtou byly problém. Jen odplachtování takovéhoto stroje trvalo dvakrát déle než naložení stroje do dodávky."

 

Nejlepší zabezpečení? "Jakékoliv zabezpečení nad úroveň zámku na řídítkách je dobré. I kotoučový zámek mi působil drobné komplikace. Pokud byl s alarmem, tak jsem do něj nešel. Většina lidí dává zámek na přední kolo. Ač se to nezdá, větší potíže jsou s kotoučovým zámkem na zadním kole. Huř se sundává a rozbíjí. Při naložení do dodávky jsou k tomu už potřeba tři lidi, aby motorku naložili. S uzamčeným předním kolem není při nakládání žádný větší problém. Stejně bojujete s uzamčenými řídítky a dva lidi musí táhnout stroj za řídítka a vidle. Ale když vám k tomu ještě stojí zadní kolo, je to obtížné. Navíc pak musíte partnery vyplatit a máte taky větší riziko že někde začnou zpívat. Takže jsem většinou motorky bral sám a odvážel je po ose. Z běžného mobilního zabezpečení je největší problém mít motorku pod dvěma kotoučovými zámky. Ale levné čínské kotoučové zámky jsou k smíchu. Stejně tak U zámky, nebo levné řetězy. Ty jde překonat silou během několika vteřin a každý kdo se v tomto byznysu trochu orientuje to pozná na první pohled. Kotoučový zámek v cenové relaci kolem 2000 korun už je dost oříšek. Navíc ty mají často i alarmy, takže byly pak mimo sféru mého zájmu. Nejvíc se směju když vidím drahou Ducati na chodníku a řetěz leží na zemi a je jen protažený skrze zadní kolo. Může být i připoutaná k dopravní značce. Takový řetěz překoná jakýkoliv chlap s hmotností nad osmdesát kilo s nůžkami za pětistovku během patnácti vteřin."

Co GPS trackery a různé radiové zabezpečení? "Elektronické zabezpečení různými GPS systémy neodradí zloděje od ukradení. Možná se vám podaří stroj získat nazpátek, ale šance je malá. Elektronická zabezpečovací zařízení si navíc montují lidé často sami. Už jsem věděl kde je hledat, protože lidi šli často cestou nejmenšího odporu. GPS jsou často pod airboxem, v zadních bočních plastech, pod nádrží a hlavně k nim obvykle vede nápadná kabeláž rovnou od baterky. Obvykle jsem tyhle GPS našel a vydrátoval ještě předtím, než jsem motorku nastartoval. Je to taková dětská stopovaná. Motorky jsem měl nakoukané a věděl že tam je podle kabeláže něco navíc. GPS vyhledávání jsem obvykle vyndal a dal mu ránu kladivem, dlažební kostkou, nebo ho křápnul přes boční stojan motorkou. Motorka s přiloženou vymontovanou a rozbitou GPS měla pro odběratele větší cenu. Nemusel ji nechávat odstát a zminimalizoval riziko. Za takovéhle motorky jsem dostával větší peníze. Obecně co se týče těchhle GPS udělátek, je lepší odradit zloděje vizuálně, jasným znamením, že stroj je mechanicky zabezpečen. Často mi to stačilo k tomu, že jsem si vyhlédl jiný kus."

 

Jaké motorky vás nechávaly chladným? "Pokud je motorka vizuálně ošklivá - poškrábaná. Kapoty mají známky poškození. Když má k tomu motorka dobře napnutý řetěz, hodně osahané gripy řídítek, hodně sjeté gumy po krajích, nedejbože žmolkovaté, pokud má nějaké známky že byla na okruhu, za takovouhle motorku mi nedá odběratel moc peněz. Je to potenciálně hodně odjetá technika. Náhradní díly z toho budou mít sníženou životnost a není pro prodejce nic horšího, než když mu zákazník reklamuje chcíplý náhradní díl co pochází z kradené motorky. Zejména v dnešní době sociálních sítí, kdy se lidé nevědomky ptají na každou pitomost typu "koupil jsem tenhle zánovní motor a on mi po třech tisících umřel. Jak mám postupovat vůči prodejci".

Nějaké tipy? "Nenechávejte si náhradní klíče v kufrech. Stalo se mi to několikrát, že jsem našel v motorce náhradní klíč a nemusel jsem lámat zámek. Zamykejte si řídítka. Sice to je jen slabá útěcha, že je motocykl zabezpečen, ale alespoň nějaká. Zkuste si sami, kolik je potřeba síly u vaší vlastní motorky. Některé stroje mají zámek řízení doslova z bláta a ulomit ho dokáže i ženská. Pronajměte si garáž a v garáži si motorku zamkněte. Neparkujte motorku ve veřejných garážích. A pokud ano, tak ji zabezpečte dvojnásob pečlivěji, než byste ji parkovali na ulici. A to platí obecně. Jakákoliv hezčí motorka stojící dlouhodoběji na veřejném místě se stane dřív nebo později objektem zájmu. Není to otázka "jestli", ale "kdy". Všechno zabezpečení se dá překonat a co jsem chtěl, vždy jsem překonal. Ale kvalitní zámky, případně kolekce několika zámků je pro zloděje časová komplikace. A čas vždy hraje proti nám."