V italském Mandellu už 100 let vědí jak být jedinečnými. Jejich narozeniny letos oslavili výroční barevnou edicí Centenario a my jsme se mohli jako první podívat pod křídla modelu V85TT z našeho oblíbeného segmentu cestovních endur. 

Zajímá-li vás, stejně jako mě, kde vzala Moto Guzzi designovou inspiraci pro svůj výroční model, musíme se vrátit do roku 1955, kdy se na jednom konci továrny vyráběly skútry a na druhém se vyvíjel pokrokový závodní motocykl a o ten se výroční edice rozhodla opřít. V8 500 GP, jinak přezdívaný Otto Cilindri, byl v té době obdařen převratnou aerodynamickou kapotáží, kterému v srdci bil vzduchem chlazený čtyřtaktní osmiválec s až šesti stupňovou převodovkou o objemu 499 cm3. Stroj byl schopen dosáhnout až 275 km/h s výkonem 78 koní. A ačkoliv to byl extrémně rychlý a jedinečný stroj, byl bohužel i velmi nespolehlivý a tak fabrice nikdy nevybojoval žádný slušný závodní výsledek. Od té doby, sice uběhla spousta vody, ale Moto Guzzi stále staví na podobných hodnotách (inovace, odvaha, soutěživý duch a vztah k lokálním produktům) přičemž její úspěch je nesporný. Zajímavostí která dokládá vztah značky ke svým výrobkům je, že od roku 1921 je každý motocykl vyrobený v Mandellu, tedy na místě, kde byla společnost přesně před sto lety i založena. 

S motory Moto Guzzi Small block se setkáváme již od roku 1965. Jejich vývoji předcházelo společné rozhodnutí Moto Guzzi, Mondialu a Gillery stáhnout se ze závodních tratí, protože na jejich strojích došlo k několika haváriím. Po opuštění závodních oválů hledal konstruktér motorů Giulio Cesare Carcano uplatnění svého talentu a našel ho ve Fiatu 500, který měl doma. Ten měl ve své zádi umístěný dvouválcový vzduchem chlazený motor o obsahu 500 kubických centimetrů a o výkonu 18 koní. Carcano usoudil, že je tento motor pro malý Fiátek nedostatečný a začal tedy po večerech doma vyvíjet motor, který by toto autíčko pořádně rozhýbal. Do Fiátku tedy zabudoval svůj nový motor o obsahu 594ccm, který následně nabídl Fiatu do jeho nové generace Nuova 500. Jakkoliv byl tento motor na svou dobu skvělý a měl při nižší hmotnosti více než dvojnásobný výkon, Fiat si držel svoji hrdost a jeho konstruktéři motor odmítli. Motor zůstal ve Fiátku a dokumentace zavřená na pár let ve skříni.

Konstruktérská práce ovšem nepřišla nazmar. Sešel se rok s rokem a italská policie a armáda na popud tehdejšího italského prezidenta Gronchiho poptala u Moto Guzzi dodávku několika tisíc motorek, které budou vynikat jednoduchostí, spolehlivostí a vysokým kilometrovým nájezdem. Podmínka byla, aby motor najel alespoň 100 tisíc kilometrů do vyřazení stroje. Carcano tedy společně s konstruktérem Cantonim zvýšili obsah na 703 kubíků a předali svůj motor dvornímu MG staviteli Umbertu Todarovi, aby na jeho základě postavil motocykl V7-700. To se psal rok 1963. Od roku 1965 brázdí silnice motorky Moto Guzzi s tímto typem motoru. 
A tímto bych ukončila toto malé okénko "zpátky do minulosti" a raději vás už vezmu na projížďku.

S touhle narozeninovou kráskou, jejíž motor letos taktéž zasáhl neúprosný dráp evropských norem číslo pět, jsme se rozhodli navštívit Mekku všech motorkářů - Pekelné doly. Po cestě je spousta krásných úzkých silniček s utaženými zatáčkami a i když počasí ještě není nejpřívětivější vybrali jsme si naštěstí díru mezi deštěm a mračny se studeným větrem. Na cestě nás doprovázelo slunce jehož paprsky už přes černou kůži, ve které jsem byla oblečená, ohřívaly tělo. Za dvěma válci vykukujícími do stran se mi hřejí a schovávají kolena proti větru. Přední plexisklo je poněkud subtilnější, a až když se člověk s mojí výškou trochu položí, poskytuje dostatečnou ochranu v protivětru. Nastavit lze oproti loňskému modelu hned pět jízdních režimů, přičemž ty z loňska jsou doplněny ještě režimem Sport a Custom. Já začínám s železnou pravidelností v režimu Rain a teprve až když si stroj osahám zkouším režimy měnit. Průběh motoru je v tomto režimu opravdu medový a díky podélně uloženému klikovém hřídeli se motorka do zatáček sklápí skoro sama. Krásně si drží stopu a i přes pohotovostní váhu 229 kg nemám pocit, že bych pod sebou vedla robustnější stroj. 

Dojíždíme do Pekelek, parkujeme v jeskyních a jdeme si pro kafe a palačinku. Sedáme si venku a já pozoruji místní cvrkot. Trochu přemýšlím, co sem všechny ty milovníky jedné stopy tolik táhne. Nejspíš nějaká forma nostalgie, pro mě je to mezi tolika úžasnými bistry a kavárnami rozesetými po okolí vlastně trochu mimo mísu. Ale já jsem prý ještě malá holka. Nu což, třeba na to s věkem taky přijdu. Nicméně vše má svůj čas a protože se podle meteoradaru blíží temná mračna, tak raději vyrážíme zpět k domovu. Tentokrát ale už smršti vody z nebe neunikneme a tak se na cestě schováváme pod klenbou pískovce do kterého je vytesán kostelík s dnes uzavřenou železnou brankou. Občas se mi zdá o toulání v dálkách a dovedu si představit, že tahle Guzzinka mi na nich bude víc než dobrým parťákem, ale když se rozhlédnu musím si připustit, že i tady u nás je stále co objevovat.

Déšť brzy ustane a my pokračujeme v cestě. Při startu si užívám způsob jakým se stroj probouzí, válce se při startu rozběhnou proti sobě a z motorky tak oklepou přebytečnou vodu. No není to báječná vlastnost? Sedám, mraky se znovu trhají a při výjezdu z lesa znovu svítí slunce a já chci rozehnat těch 80 koní s 80 Nm, které stroji výrobce předepsal. Zadní kolo je ale poháněno kardanem, který, jak známo, pár koníků škrtá a i splnění nových euronorem na srandě spíš ubírá. I přesto si ale motor pode mnou spokojeně přede a s "překážkami" v provozu si poměrně slušně akceleračně poradí. Radiální čtyřpístky na dvou předních kotoučích dobrzdí jejích 230kg na sílu jednoho prstu. 

Netrhá to ruce, nezužuje zorné pole, brzdy nejsou agresivní a žádný velký výkonový převrat se nekoná, ale vážně přemýšlím jestli mi to nutně chybí a můžu s klidem říct, že ne. Spíš mám chuť nechat ty šedivé mraky za zády a zajet poděkovat za tuhle sexy milfku plnou emocí konstruktérům do Mandela. A po cestě občas sjet nějakou tu šotolinku. A kam byste na téhle italské krásce nejraději vyrazili vy?

Moto GuzziDěkujeme Faber Moto s.r.o. Moto Guzzi Česká Republika za zápůjčku stroje

+ kultivovaný motor

+ pohodlí na dlouhých cestách

+ zcela jistý podvozek

+ nízké těžiště a tudíž dobrá ovladatelnost

 

- nutnost pečlivého prohřátí motoru před vyjetím

- 80 koní není 80 koní a občas chybí výkon

- kardan bez reaktivního systému občas na nerovnostech kope do zad

- plexi způsobuje turbulence ve všech nastaveních