Proč nám neustále přibývají na silnicích noví motorkáři? Odpověď je jednoduchá. Lidé se motocyklů méně a méně bojí. Ty tam jsou doby, kdy nás agresivní dvouválcové motorky typu Honda VTR 1000, Suzuki SV 1000, nebo Aprilia Tuono 1000R skopaly do kuličky, jakkoliv fakticky výkonově byly hluboko pod dnešními motocykly.
Nové motorky jsou sice rok od roku silnější, avšak také uživatelsky čím dál tím přátelštější. Přeneseno do absurdna, dnes si může lecjaký nováček sednout na supersport a vyrazit s ním na silnice, protože vedle toho, že ho hlídá kopa asistentů, má možnost si navolit přátelskou (nebo dešťovou) jízdní mapu a ta ho do té kuličky neskope ani náhodou. A jsou to i jiné moderní vlastnosti, která činí moderní motocykly stabilnější a bezpečnější. Co k nim patří?
Aerodynamická křidélka
Přítlačná křidélka k nám přišla ze závodních strojů. Podobně jako spoilery na formulích, tato křidélka zvyšují přítlak a ve vyšších rychlostech je motocykl stále parádně stabilní. Když pomineme ultimátní Kawasaki H2R, do masové sériové výroby je přinesla Aprilia, která si je půjčila přímo ze seriálu World Superbike.
Následovala Ducati s Panigale V4 R, MV Agusta Brutale Serie Oro, nebo je můžeme najít na nejnovějším Streetfigterovi V4. Podle mého názoru je navíc jen otázkou času, kdy tato křidélka dostanou motorizovaný náklon, aby dle jízdního režimu dokázaly variabilně upravovat míru přítlaku k aktuálním podmínkám.
Asistent rozjezdu a asistent rozjezdu do kopce
Suzuki nám již před drahnou dobou přinesla asistenta rozjezdu. Nepříliš zkušeným řidičům pomáhá hlídat otáčky motoru, aby motor při rozjezdu neškytl a nezhasl. Tato technologie se již nějakou dobu objevuje v automobilech a v motocyklech se začíná prosazovat také.
A je to také asistent rozjezdu do kopce (Hill-Holder), který se velmi často objevuje u rozměrných cestovních motocyklů. Obtěžkán plnými kufry, na zadní sedačce pasažér a rozjezd do prudšího kopce může přinést nelehké chvilky. Pokud je stroj vybaven hill-holderem, může se řidič plně věnovat plynu a spojce a nemusí se zaobírat brzdama. Motocykl stojí na místě, dokud se nezačne rozjíždět směrem kupředu. Pohyb směrem dozadu hlídá automaticky zadní brzda. Dle druhu motocyklu funguje odlišně. Jedna značka brzdí zadní kolo, dokud se nezačne otáčet, druhá značka dává řidiči několik sekund na rozjetí, než motocykl automaticky odbrzdí, další má asistenta rozjezdu do kopce navázaného na spojkovou páčku.
Ve všech případech je ale asistent rozjezdu a asistent rozjezdu do kopce příjemnou funkcí, zejména pro motorkáře, kteří si nejsou ještě jisti svým řidičským uměním.
Quickshifter a automatická spojka
Další fičurky, které se do sériové produkce dostaly ze závodního prostředí. Automatická spojka není sice běžným standardním vybavením, ale pro některé motocykly se dá dokoupit jako doplňková výbava. Funguje na principu roztažení vlivem odstředivé síly a nejčastěji se využívá v enduro a motokrosových motocyklech jako asistent rozjezdu.
Častější novinka je řadící quickshifter. Ten umožňuje řidiči řadit rychlosti směrem nahoru (a většinou i dolů) bez mačkání spojkové páčky a bez nutnosti jakkoliv ubrat plyn. Moderní motocykly mají řadící sekvenci řízenou elektronicky, přičemž řídící jednotka dostává pokyn, že chcete zařadit. V ten moment a na pár desítek milisekund dokáže snížit výkon motoru a kroutící moment směřující od motoru na převodovku, aby v té chvíli proběhlo řazení převodového stupně. Moderní elektronika také umí dávat meziplyn a srovnat otáčky, v momentě kdy řadíte směrem dolů.
Mimo to že řazení probíhá bez nutnosti jakkoliv mačkat spojku a ubírat plyn, řazení jako takové je velmi rychlé a zejména při sportovní jízdě je velmi efektivní.
Elektronické systémy v LCD přístojovém panelu
Mileniálové a nejen oni žijí s mobilem v ruce. Chtějí mít vše pod kontrolou, o všem vědět a všechno mít v barvičkách a s atraktivní grafikou. Což je následek příchodu plnobarevných LCD přístrojových panelů. Jejich příchod byl také nutný z důvodu zvyšujícího se množství asistenčních systémů a jízdních režimů, o kterých by měl být jezdec zpraven. Rozměrný LCD displej tak dává dostatek prostoru a variabilní prostor pro informace o stavu stroje.
A je to i konektivita s mobilním telefonem řidiče a rozšíření navigačních systémů, které začínajícím jezdcům otevírají svět. Chtějí vědět odkud jedou a kam a kde vlastně jsou. Naproti tomu jdou i výrobci mobilních telefonů, kteří přímo vyvíjejí na míru řešený software. proto se již dnes můžeme setkat s motocykly přímo vybavenými systému CarPlay (Apple), nebo Android Auto (Google). Pomocí tlačítek na řídítkách si tak můžete přečíst příchozí SMS zprávu, nebo si přepnout muziku hrající přes bluetooth z vašeho telefonu.
Chcete být kapitánem Kirkem na své soukromé Enterprise? Kupte si moderní motorku.
Variabilní časování ventilů
Namísto přeplňování se většina výrobců spoléhá na variabilní časování ventilů. Chcete více výkonu? No ano, samozřejmě, zvýšíme zdvih ventilů a stříkneme pod ně více paliva. Chcete úspornější a nežnější jízdu? Žádný problém - snížíme kompresní poměr, nastavíme časování ventilů pro nižší střih a ejhle, ono to funguje.
Variabilní časování ventilů není žádná novinka. Po desítky let se objevovalo v automobilech. U motocyklů se šetřilo s váhou a masový rozvoj variabilního časování je záležitostí poslední doby. Zajímavé je sledovat jak se v VVT stavějí výrobci. Ať je to Kawasaki, Ducati, BMW, nebo Suzuki, každý z výrobců má dramaticky odlišný systém, přinášející podobné výsledky - radostnější a zajímavější jízdní zážitek.
Tempomat
Zapnout si autopilota, dát si dvacet a probudit se až v podhůří Alp, to by bylo opravdu bájo. Tak daleko zatím (a možná naštěstí) nejsme, ale i tak si u spousty moderních motocyklů můžeme užít silničního tempomatu. Již žádné křečovité držení plynové rukojeti po dlouhé hodiny na dálnici. Dnes stačí zmáčknout tlačítko a motorka jede sama.
A ani tady výrobci nestojí na místě. Po vzoru automobilů, někteří výrobci, a nechci jmenovat, no dobře, tak tedy KTM a Ducati, již mají těsně před spuštěním masové výroby adaptivního tempomatu, který bude rychlost motoky přizpůsobovat rychlosti před ní jedoucího vozidla. Budiž to i bezpečnostní prvek, který bude varovat (a možná i autonomně brzdit) v případě, že bude detekovat blížící se překážku. V každém případě, tempomat pomáhá nejen nováčkům překonávat dálavy, ale i ostříleným pardálům, kteří počítají křečové žíly na zápěstí.
Automatické převodovky
Proč se zaobírat nějakou trapnou spojkou a řadící pákou, když si můžu koupit motorku v automatu? Rozjíždím se jako skůtr a motorka řadí za mě, jak si umane její elektronika. Jasně, tvrdí hoši s plnovousem již nyní zvrací do kopřiv, ale nováčci občas automat uvítají. Stát se motorkářem je pak tak snadné...
Ať je to Honda se svými DCT převodovkami, nebo elektrické motorky, které vlastně neřadí vůbec, absence nutnosti řadit spoustě nováčkům otevírá cestu do motorkářského světa. Co na tom, že později sami usoudí, že nejvíc zábavy je s plnohodnotnou převodovkou a spojkou.
Elektronické podvozky
Podvozek žehlí všechny díry. Díry jsou větší? Vyžehlíme větší. Díry jsou menší? A chcete jet rychleji? Nastavíme automaticky sportovní režim. Je to tak jednoduché... žádné laborování se šroubovákem a točení a klikání pozic na tlumičích. Dnes si stačí navolit na LCD motocyklu dvě helmičky a tři kufry a motorka všechno nakliká za vás.
Semiaktivní podvozky jsou vybaveny elektronickými akcelerometry, které stokrát do vteřiny vyhodnocují pohyb kola nahoru a dolů a podle toho ve zlomku vteřiny upravují charakteristiku odpružení. Jízda je tak snadná, plavná a motocykl dělá přesně to, považuje za nejlepší, aniž byste se museli jakkoliv starat. Pokud zvolíte režim jízdy Sport, vedle agresivnějšího chování motoru si motocykl i sám přenastaví podvozek do sportovního režimu. Stejné je to při cestování do dálek, nebo s jízdou po městě. Elektronické a semiaktivní odpružení dává nováčkům a i vyzrálým jezdcům motocykl, který je v každé jízdní situaci připraven fungovat perfektně. No není to bájo?
Bezpečnostní řídící jednotky
Můžete to číst v každém druhém článku - "jízdu moderuje IMU", tedy Inertial Measurement Unit - Soustavně měřící jednotka. Pomocí elektronických akcelerometrů dokáže soustavně vyhodnocovat stav motocyklu a porovnává výsledky měření s přednastavenými schématy. Najíždíte do zatáčky pod brzdama a dostanete smyk kola? Ani ho téměř neucítíte - řídící jednotka dostane včas informaci od akcelerometru vertikálního přetížení, že nastalo skokové snížení přetížení a že motocykl má přebržděné kolo. Aniž byste o tom věděli, řídící jednotka dá pokyn antiblokovacímu systému, že má na několik setin vteřiny snížit brzdný výkon, aby se pneumatika zase chytla a získala přilnavost.
Vše funguje tak rychle, že se o tom často jezdec ani nedozví. A podobně tomu je s kontrolo prokluzu zadního kola. Moderní řídící jedntoky mají akcelerometry měřící chování motocyklu v šesti osách a dokáží tak reagovat na jakoukoliv vzniklou situaci. Může s IMU řídit motorku i cvičená opice? Ne, nemůže. IMU neumí dělat zázraky, ale spoustě jezdců dokáže doslova zachránit zadek, když nastane obtížná situace.
Elektromotorky
Vezměte quckshifter, automatickou převodovku, asistenta rozjezdu, absenci spojkové páčky, do toho přidejte nulovou nutnost údržby, ohromnou hromadu zábavné elektroniky, nízké provozní náklady a máte z toho ideální začátečnické nářadí.
Vysledovat to lze i na malých dětech. Spalovací versus elektrická motorka - na té elektrické je to tak jednoduché - nikdo mi to nemusí startovat, nedělá to hluk, nemusí se do toho pořád něco lejt, nesmrdí to... Děti a začátečníci mají elektromotorky rádi.
Jaká další inovace posledních let vás nadchla? Podělte se v diskusi pod článkem.
