Když v roce 1970 Fabio Taglioni navrhl první dvouválec Ducati, pravděpodobně ho nenapadlo, že by to mohl být nejslavnější motor italské značky.
Tento první motor vznikl spojením dvou motorů Ducati Desmo Mono 350 a dal vzniknout motoru 750 GT. V Imole v roce 1972 poté dosáhla Ducati největšího úspěchu ve své dosavadní historii.
Do závodu továrna nasadila celkem čtyři stroje 750 GT, které pilotovali tři italové a jeden brit. Ducati obsadily první a druhé místo (Smart a Sapggiari), na třetím místě se umístil tříválcový Triumph 750 pilotovaný Walterem Villou.
Úspěch v Imole přetavila Ducati v model Super Sport 750, který se později prodával pod názvem 750 SS a ještě později jako 900 SS, Pantah a Darmah. S Ducati 750 SS (převrtanou na 860 ccm) vyhrál v roce 1973 Benjamin Grau 24-hodinovku v Montjuic a svůj triumf zopakoval v roce 1975 s modelem 900 SS. Ducati se stává specialistou ve vytrvalostních závodech, na sedačce s Benjaminem Grauem, Caňelasem a Juanem.
Model 900 SS dosáhl mnoha sportovních úspěchů, stejně jako stroj Ducati Pantah 750 a 850. V roce 1978 se vrací k závodění legendární Mike Hailwood a se strojem Ducati 900 SS dosahuje v seriálu F-1 nebývalých výsledků. Sekunduje mu Tony Rutter, který ve tříde F-TT2 na stroji Ducati Pantah 600 sbírá čtyři tituly mistra světa za sebou. Japonští výrobci na tento světový pohár rezignovali, protože nadvláda italských strojů byla drtvá. Na startovní rošt se vrátili až v roce 1988, kdy začal seriál WSBK.
Éra čtyřventilových motorů Desmoquadro
V roce 1986 nastává výrazná změna, kdy Claudio Castiglioni získává kontrolu nad značkou Ducati, která byla do té doby vlastněna státní společností EFIM. Castiglioni silně podporuje projekty inženýra Massima Bordiho, který dává silné technologické impulzy k modernizaci už v té době historického motoru. Bordi vyvíjí dvouválvový V-twin Desmoquadro s válcovou hlavou, čtyřmi ventily na válec, chlazený vodou a s elektronickým vstřikováním paliva, nazvaný 749 IE. Výsledky se dostavují. Nejsilnější Pantah 900 dával 95 koní a nové Desmoquadro 115 koní.
Jeho objem byl zvýšen na 851 ccm a prodával se pod názvem Ducati 851. Snaha byla přetavena ve vítězství v Daytoně, kde Marco Lucchinelli vystoupal na nejvyšší příčku. Tehdy vznikla myšlenka na vznik italské Superbike Trophy, šampionát pro stroje odvozené ze sériových motocyklů. Maximální objem čtyřválcových strojů byl 750 ccm a dvouválcových 1000 ccm. Tento koncept z roku 1987 byl základem pro vznik série World SBK v roce 1988.
Na základě motoru 851 znikly následně motocykly 888, 916, 996, 889, 999, 1098 a následně Panigale R. Ducati vytvořila legendu, která nasbírala 14 titulů v mistrovství světa a celkem 338 pódiových vítězství. K tomu jim pomohly osobnosti jako Raymond Roche, Doug Polen, Carl Fogarty, Troy Bayliss, Neil Hodgson, James Toseland, nebo Carlos Checa.
Carlos Checa, Paolo Ciabatti, Troy Bayliss, Davide Tardozzi, Carl Forarty
2018 - poslední sezóna pro dvouválcové Ducati
World SBK je výkladní skříní pro produkty továrny z Bologně. Sloužila i jako odrazový můstek pro vstup do série Moto GP, která dala Ducati další silný impuls pro vývoj nových motorů. Tato sezóna je pro dvouválcové motory v WSBK pro Ducati tou poslední. V roce 2019 chce Ducati již nasadit nové motory V4, které jsou ve všech ohledech jiné než původní dvouválce. Jediný společný jmenovatel má v desmodromickém rozvodu. Modelu Panigale chybí titul, který Ducati vyhrálo naposledy v roce 2011 rukou Carlose Checy. Během šesti let od roku 2011 Ducati nevyhrála titul WSBK šampióna. Což je nejdelší přestávka v historii značky. Možná i to byl impuls pro výraznou změnu motorizace.
| POSLEDNÍ SOUVISEJÍCÍ NOVINKY |
Statistiky Ducati v seriálu World SBK
- Ducati 851/888 (1988-1993) - 3 tituly (výrobce) - 3 tituly (pilot) - 72 vítězství
- Ducati 916 (1994-1995) - 2 tituly (výrobce) - 2 tituly (pilot) - 28 vítězství
- Ducati 996/998 (1996-2004) - 4 tituly (výrobce) - 4 tituly (pilot) - 95 vítězství
- Ducati 999 (2003-2007) - 3 tituly (výrobce) - 3 tituly (pilot) - 63 vítězství
- Ducati 1098 (2008-2012) - 2 tituly (výrobce) - 2 tituly (pilot) - 52 vítězství
- Ducati Panigale (2013-2018) - 28 vítězství, žádný titul
