Co se nedá Evropanům upřít je úroveň vzdělání a rozsah zkušeností. Zejména ve vývoji motorů. Mnoho automobilek vytvořilo v Evropě svá vývojová centra a podobně tomu je i u výrobců motocyklů.
Asijští výrobci motocyklů jsou na tom výrazně lépe, než výrobci automobilů. V minulosti těžili z možnosti nákupu celých společností, potácejících se pod čarou rentability a doufali, že vytěží z jejich jména. Jak moc se spletli.... Dnes si častěji zadávají vývoj u evropských zkušených motorářů.
Můžeme si to představit na několika případech a začneme italskou společností Benelli. Ta byla koupena čínskou společností Qianjiang. Je třeba říct, že výroba motocyklu jako takového není nic obtížného a nadneseně řečeno, zvládne to lecjaký Číňan za hrst rýže. Nejobtížnější je motocykl vyvinout a zejména vyvinout ho tak, aby obstál v konkurenci s ostatním dravci na trhu. Na počátku akvizice Benelli vyvíjel čínský Qianjiang vše v Číně. A Benelli nebyly schopné kvalitativně konkurovat, zejména ostatním Evropským a Japonským značkám. Po několika letech omylů, mateřský konglomerát obnovil v rodném italském Pesaru rozsáhlý tým odborníků, který má na svědomí konstrukci a vývoj motocyklů. Od té doby se Benelli nebývale daří.
Dalším příkladem je italská Moto Morini. Když pomineme jejich hospodářské výsledky vypadající jako horská dráha, od roku 2013 vyrábí motory (které sama vyvinula) pro Indickou firmu Vardenchi. V roce 2017 se Moto Morini vrhla do elektrických vozidel a jako ostatní výrobci motocyklů se elektrokola Moto Morini staly jakýmsi inkubátorem pro nasbírání zkušeností s elektropohony. Po solidním rozjezdu a další produktové ofenzivě byla pohlcena čínským koncernem Znen, který plně zachoval evropské vývojové středisko, které má již nyní na svědomí nové motory 650 ccm, které se stanou ofenzivou motocyklů Znen a Moto Morini na trhu motocyklů střední třídy v roce 2021.
A do třetice, opět Italská ... SWM. Její obrození bylo ještě více melodramatické, poté, co se značka SWM zvedla z popela po třiceti letech. Pod taktovkou někdejšího motor-konstruktéra Cagivy a Husqvarny Ampelia Macchiho. A ano, pod finančním zázemím čínského výrobce "všeho co se hýbe", firmy Shineray. Zajímavé na celém novodobém SWM je fakt, že firma povstala z popela někdejší Husqvarny, v bývalé továrně Husqvarny ve Varese, která byla několik let opuštěná poté, co Husqvarnu koupila rakouská KTM. Nové SWM vznikají na stejném technickém základě jako "staré Husqvarny", s adekvátním objemem vylepšení, které staví tyto motocykly blíže k současné konkurenci. Shineray z tohoto spojení těží na dvou frontách. Jednak ji Ampelio Macchi (a jeho tým konstruktérů) pomohl s některými motory a za druhé, SWM roste raketovým tempem, což jejímu faktickému majiteli (Shineray) dělá radost.
A abysme nezůstali pouze u Italů, můžeme se podívat na Britské ostrovy. Čínská společnost Zhongsen v roce 2017 za velmi zajímavé peníze nakoupila konstrukční práva a licenci na 650 ccm dvouválec od firmy Norton. Tato finanční injekce akcelerovala Norton k vývoji dalších modelů. A nezůstalo pouze u tohoto motoru. Na konci roku 2018 Norton "za zajímavé peníze" tento motor pro Zhongshen pomáhal modernizovat, což se odrazilo ke zvýšení objemu motoru na 850 ccm. Což je tak vysoký objem válců že je jasné, že Zhongshen nenechá tento motor pouze pro Asiské trhy.
Další (onehdy) Britská značka - Royal Enfield - nyní plně v rukách indické společnosti Eichler Motors, si nechal vyvinout nový dvouválcový motor 650 ccm ve Velké Británii. Není od věci říci, že pomocí několika inženýrů, které se mu podařilo přetáhnout od Britského Triumphu.
Návrat do kontinentální Evropy? Můžeme zmínit rakouský (Kanadským koncernem Bombardier vlastněný) Rotax. Ten vyvíjí motory pro kohokoliv, kdo si za vývoj zaplatí. Takže třeba Kymco, CF-Moto, nebo Loncin. Německá společnost EDAG vyvinula pro asijské výrobce motocyklů nejeden motor. A třeba také německý Altair, který dodává zakázkové řešení vývoje motorových komponent nejen pro BMW, ale také pro řadu asijských velkoobjemových výrobců.
Musíme se dívat jen na východ? Nemusíme. V roce 2001 vyjel Harley Davidson s motocykly označovanými jako VRSC. Laická veřejnost jim říkala jen V-Rod. Ve své době potřeboval HD velmi výkonný motor, který by se postavil japonské konkurenci. Motor tohoto stroje byl pro Harley Davidson vyvinut německou společností Porsche. Máme rok 2020 a motor Harley Davidson Pan America má mít při objemu 1250 ccm "nejméně" 145 koní. Ano? Protože z části za ním stojí opět Porsche.
Suma sumárum - vyrobit motor dle předem stanovených hodnot umí kdekdo. Ale tyto hodnoty stanovit, všechno spočítat, dát tomu špičkový výkon a rozumný finanční rámec už není tak jednoduché. S tím už si lecjaký Číňan (a zřejmě ani Američan) neporadí a obrací se na Evropská vývojová centra. Zejména v Itálii je mnoho vývojářů, kteří svoji práci umí výborně a jejich motory tepou uprostřed mnoha motocyklů.
Novodobá Indická Jawa 350? Viz. úvodní foto. Motor má vyvinutý společností Engines Engineering S.R.L. sídlící v Italské Bologni.
